Ještě jsem se zahloubal do cvrčko salám byznysu, zkoumaného na Mendelově univerzitě, a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení "vědce" z Brna, který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal, kdyby řekl, že to je blbost.

Z průměrné krávy je po roce asi 300 kilogramů kvalitního masa. Průměrný cvrček domácí má jeden gram a dospělé velikosti dosáhne po dvou měsících. Abyste měli stejnou váhu cvrčků, potřebujete jich tedy 300 000. Podle ChatuGPT4o se při chovu vejde zhruba 4000 cvrčků do jednoho metru krychlového. K produkci 300 kilo cvrččího salámu tedy potřebujete 75m3. Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5m3. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů. Jenže to má ještě jeden háček.

Cvrček je tvořen z většiny vodou, a tak když se usuší, tak ztratí asi 70 procent své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv 300 000, ale milion. To už je 250 metrů krychlových. To je třeba voliéra o rozměru 10x10x2,5m. To je, prosím, prostor potřebný k nahrazení jedné krávy. A opakuji, vytápěný a klimatizovaný prostor se stabilní teplotou 27 stupňů.

Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu zhruba 2000 m2, a když jsem v jednom naposledy byl, měl rozbitá okna a klimoška tam fakt nebyla, řekl bych, že ani topení. Vytápějí si to ty krávy samy. Na stejnou plochu by se tedy vešlo pouze 20 voliér na cvrčky. Když to vynásobím rychlostí růstu 6, tak na stejnou plochu se vejde 120 ekvivalentů krav za rok.