Děkuju za slovo. Dámy a pánové, budu se snažit být krátký, příliš nezdržovat. Podle informací jsem poslední přihlášený. Myslím si, že všichni si po tom maratonu potřebujeme jít odpočinout, přesto mně dovolte zareagovat, aniž bych tady chtěl předvádět, kdo má jaké vzdělání a jakou kdo studoval školu, tak shodou okolností mám stejnou jako pan kolega Babiš, jako pan kolega ministr průmyslu a obchodu a leccos tu zaznělo o inflaci. Pan poslanec Babiš říkal, že tomu pan ministr nerozumí, že tomu nerozumíme, že inflace je tady kvůli cenám energií. Částečně ano. Samozřejmě že energie dneska inflaci táhnou směrem nahoru, ale zdaleka to není jenom cena energií, která dnešní inflaci vytáhla až k 10 procentům.

Když se podíváte, a naši statistici to umí, pan poslanec Babiš tady četl tiskové zprávy Českého statistického úřadu, tak tam může snadno zjistit, že pokud by to poslední číslo lednové inflace, těch 9,9 %, očistil o ceny energií, které se do inflace započítávají spolu s náklady na bydlení, tak i bez toho růstu cen energií by zjistil, že inflace by se pohybovala na úrovni zhruba 8 %, což je výrazně více, než je cíl České národní banky a co se v ekonomické obci považuje za únosnou, racionální, optimální míru inflace, tedy ta 2 %, na která se snaží Česká národní banka inflaci cílit, a což se jí v poslední době nedaří. Takže prosím opusťme konečně tu nepravdu, tu lež, že za inflaci může pouze cena energií, byť je to dneska velmi výrazný faktor.

I bez růstu cen energií by inflace byla na úrovni 8 %, což je něco, s čím se nesmíme smířit a nesmíme dát na takové geniální národohospodářské rady, jako nám dává paní poslankyně Schillerová, že se na inflaci máme vykašlat, že ji máme nechat odeznít, že sama odejde. No, neodejde sama. Pokud neuděláme nic, tak těch 8 nebo 10 % si lidé začnou započítávat, podnikatelé si začnou započítávat do svých cen, lidé do svých smluv, do svých cenových očekávání a té inflace bychom se už nezbavili nikdy, protože bychom narušili naše inflační očekávání a čekali bychom takovouto inflaci i v nadcházejících letech.

Já jsem tady byl často velký kritik České národní banky, její snahy si vzít další a další pravomoce, v čemž předchozí vláda, pan premiér Babiš a paní ministryně Schillerová České národní bance velmi pomáhali. Oni v minulosti pomáhali získávat nové a nové nástroje, kterými může Česká národní banka vytvářet uvolněnou měnovou politiku a dneska Českou národní banku kritizují, že začala dělat to, co má dělat, a sice měnovou politiku, zvyšovat úrokové sazby, když se prostě inflace vyhnala do takových výší, kde ji podle mého názoru nesmíme nechat uhnízdit. Takže já bych se chtěl zastat České národní banky. Zvýšení úrokových sazeb je nutný krok k tomu, aby inflace byla zvládnuta, byť já osobně nesouhlasím s rychlostí a razantností, kterou to Česká národní banka dělá.

Je také pravda, že k té vysoké inflaci, kterou tu máme nejenom kvůli cenám energií přispěla předcházející vláda Andreje Babiše, protože byť můžeme debatovat a přít se o to, co způsobuje inflaci, tak dominantně samozřejmě způsobuje inflaci množství peněz v ekonomice. To má samozřejmě z velké části na starosti měnová politika centrální banky, ale fiskální politika předcházející vlády, kdy nejen kvůli covidu se za posledních pár let zvýšily veřejné výdaje z 1,2 na 1,9 bil. korun je prostě výrazný faktor, který tady pomohl roztočit inflaci do těch výšin, ve které dneska jsou.