Důvod je jasný. V západních zemích hned za našimi hranicemi, tedy v Rakousku i Německu je tatáž potravina nesrovnatelně kvalitnější. Stejný název, stejný obal, ale úplně jiné množství například masa, kakaových bobů… Naopak v potravinách určených pro náš trh nesrovnatelně více podřadných a škodlivých příměsí. Jsme pro ně lidé podřadné kategorie, kterým mohou naservírovat odpad, který by u nich nikdo nejedl. Prostě smetiště.
Evropská komise však prohlásila, že se tím zabývat nebude, ať si to vyřešíme sami. Tady je jasně patrný rukopis majitelů potravinářských komplexů, které nemají nejmenší zájem na tom, aby se něco změnilo. Potom by totiž nebylo možné nakupovat v Dánsku a Holandsku masný odpad, dovážet jej do České republiky, tady semlít, slisovat a vydávat za exkluzivní šunku, například. Ovšem o tomto problému se ví již velmi dlouho. Proto mělo ministerstvo zemědělství dost času na to, aby zpracovalo potřebné právní normy, které by tomu zabránily a ve spolupráci s celou vládou mohlo tato opatření prosadit. To by ovšem jeden z největších travičů nemohl být ve vládě a ještě k tomu na postu prvního místopředsedy.
Řešení ovšem má i tato situace. Bylo by však nutné, aby se vlády Visegrádské čtyřky chovaly jako vlády suverénních zemí, a ne jako slouhové Bruselu. Potom by bylo možné kontrolovat vše, co se tady prodává nejen podle kvality, ale také podle země původu a nekvalitní potraviny prostě do země nepustit. To by ovšem kromě uvedeného požadavku suverenity bylo také třeba odstranit z vlády majitele potravinářských podniků. V tomto jakož i v mnoha jiných případech je to neoddiskutovatelný příklad střetu zájmů.
Převzato z profilu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV