Zboží a služby zkrátka zdražují výrazně rychleji, než rostou mzdy. A to ještě zdaleka všude nerostou. Pro řadu domácností je to vážný problém. Už i potravinové banky jsou leckde poloprázdné. Vláda se tváří, že se jí to netýká.
Když srovnáme za loňský rok růst cen (inflaci) na jedné straně a růst hrubých mezd na straně druhé, přišli pracující zhruba o tři procenta své kupní síly. Za rok 2022 to bylo ještě víc, skoro sedm procent. Kdo pracuje, může si dnes z výplaty dovolit o jednu desetinu méně zboží a služeb než na jaře 2022. Platí přitom, že statistika mluví o hrubých mzdách před zdaněním.
Konsolidační balíček pravicové vlády ukrojil z toho, co skutečně dorazí zaměstnancům na účet, další peníze – zvedlo se nemocenské pojištění, ubyly některé slevy na daních. Podtrženo, sečteno: Chudneme. Co na to vláda? Nic. Lidé, na které zdražování nejvíc dopadá, ji nezajímají. Je pravda, že se od ledna 2024 zvedla minimální mzda. Zvýšila se ale tak, že to zdaleka nevynahradilo růst cen. Její výše je navíc pořád pozadu za řadou evropských zemí i za průměrem Evropské unie.
Vyšší minimální mzdu mají v zemích, jako je Polsko, Estonsko, Litva, Slovinsko nebo Řecko. Více než dvojnásobná je ve Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku nebo Belgii, Lucembursko je dokonce na našem trojnásobku. Vláda dává navíc s opovržením najevo, že se jí netýkají ani evropská pravidla pro minimální mzdu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV