Především pro zaměstnavatele a živnostníky je výše uvedené klíčové, protože v případě aplikace tradiční nemocenské celou nezaviněnou karanténu zaplatí právě oni. Kromě Karlem Havlíčkem avizovaného programu COVID, kde se jedná pouze o situaci neřešící úvěry bez úroků, nemáme žádné informace o dalších konkrétních opatřeních, která by kompenzovala nařízená opatření. I vzhledem k výše uvedenému jsme se rozhodli, že několika živnostníkům, zaměstnavatelům i zaměstnancům poskytneme právní servis a náš názor otestujeme v praxi.

§ 202 ZP, Výkon občanské povinnosti

O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Podle komentáře k Zákoníku práce ustanovení nespojuje výkon občanské povinnosti s žádným finančním plněním ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanci i podnikatelé však mohou žádat o finanční plnění resp. finanční kompenzaci. Opět podpůrně lze uvést povinnost každého svědčit např. u soudu kde každý svědek má právo dle občanského soudního řádu a trestního řádu na svědečné tj. na náhradu hotových výdajů a ušlé mzdy.

Čili odvozenou argumentací se domníváme, že rozhodnutím státu je znemožněn osobě výdělek a každý by měl mít nárok na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku spojený právě s tímto rozhodnutím státu. Lze s jistou tvrdit, že karanténa není nemoc nýbrž překážka v práci z důvodu obecného zájmu a výkonu občanské povinnosti.

Petr Bajer
předseda

Jan Baránek
člen předsednictva

Mgr. Robert Kaše
advokát