Prohlášení ústavních činitelů po setkání na Pražském hradě:

Na své první letošní schůzce ke koordinaci české zahraniční a bezpečnostní politiky se sešli nejvyšší ústavní činitelé státu - prezident republiky, předseda Senátu PČR, předseda Poslanecké sněmovny PČR, předseda vlády ČR, ministr zahraničních věcí a ministr obrany.

Účastníci schůzky diskutovali o celé řadě aktuálních zahraničněpolitických témat, včetně otázky energetické bezpečnosti, působení Armády ČR v zahraničí, naplňování dohody EU s Tureckem v rámci řešení migrační krize a prosazení cizojazyčné verze jednoslovného názvu naší země.

Ústavní činitelé odsoudili nedávné útoky v Bruselu, které jsou výrazem naprosté neúcty k lidskému životu, a míří proti hodnotám svobody a demokracie. Byl potvrzen význam aktivního zapojení ČR do boje proti terorismu a potřeba posílení spolupráce v bezpečnostní oblasti včetně bezpečnostních složek (problematika tzv. zahraničních bojovníků, pohraniční bezpečnost, bezpečnost v letecké dopravě, boj proti financování terorismu, předcházení násilnému extrémismu nebo specializovaná spolupráce EU s vybranými třetími zeměmi).

Vláda ČR činí aktivní kroky pro ochranu obyvatel: v lednu 2016 schválila nový systém vyhlašování stupňů ohrožení terorismem; na základě zadání předsedy vlády ČR zahájilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ostatními resorty a odpovědnými složkami práce na Auditu národní bezpečnosti, jehož cílem je identifikace slabých míst v bezpečnostním systému a navržení opatření, která jsou nezbytná k jejich odstranění. Bezpečnostní rada státu na svém příštím zasedání projedná tzv. protiteroristický balíček - již na začátku roku projednala i otázku trestního postihu zahraničních bojovníků.

Ústavní činitelé konstatovali, že energetická bezpečnost je strategickým zájmem České republiky. Z tohoto důvodu nejvyšší ústavní činitelé potvrzují kontinuitu České republiky jakožto jaderné země, která hodlá v rámci svého energetického mixu i nadále spoléhat na jadernou technologii při výrobě elektrické energie. V zahraničněpolitickém kontextu bude Česká republika nadále usilovat zejména o diverzifikaci dodávek strategických surovin, jak co se týče zdrojových teritorií, tak přepravní infrastruktury. V této souvislosti byla připomenuta mimo jiné důležitost severojižního plynového propojení. Účastníci schůzky zopakovali dřívější výhrady k projektu Nord Stream 2. V EU bude Česká republika nadále prosazovat lepší propojenost energetických soustav a dobudování vnitřního trhu s energiemi.

ČR klade důraz na předcházení ozbrojeným konfliktům a řešení bezpečnostních výzev diplomatickými a politickými prostředky – tak, jak je zakotveno v Bezpečnostní strategii státu. Pokud však úsilí o mírové řešení krizí selže, může být nasazení vojenských sil nezbytným krokem. Zapojení ČR do vojenských operací v zahraničí v souladu s Chartou OSN je výrazem ochoty a připravenosti nadále se podílet na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a kolektivní obrany. Zároveň se jedná o důležité aktivní zapojení do boje proti mezinárodnímu terorismu.

Ústavní činitelé se shodli, že bude pokračovat dosavadní zapojení ČR do zahraničních operací a mezinárodních pohotovostních uskupení. Priority jsou následující:

• 1) plnohodnotné zapojení do mechanismů kolektivní obrany a krizového řízení NATO a EU, zejména Sil rychlé reakce NATO a Bojových uskupení EU,
• 2) pokračující působení v Afghánistánu,
• 3) navýšení příspěvku ČR k boji proti tzv. Islámskému státu v regionu Blízkého a Středního východu,
• 4) pokračující zapojení do operací OSN a EU v Mali.

Ústavní činitelé se rovněž shodli, že v současném bezpečnostním prostředí je prvořadým úkolem dodržení závazků vyplývajících z aliančního Akčního plánu připravenosti, zejména pokud jde o naše zapojení do Sil rychlé reakce NATO. Stejně jako realizace opatření k upevnění bezpečnosti spojeneckých zemí na severovýchodním křídle Aliance, která mohou být dohodnuta na červencovém summitu NATO ve Varšavě. V tomto kontextu je třeba počítat také s navýšením aktivit při výcviku a bojové přípravě doma i v zahraničí.

Předmětem jednání byla též otázka uprchlíků a spolupráce EU s Tureckem ve snaze čelit nekontrolované migraci. Turecko vnímají ústavní činitelé jako partnera, který hraje při zvládání současných migračních proudů zásadní úlohu. K efektivnímu řízení těchto proudů z Turecka a navracení uprchlíků je nezbytná účinná součinnost řeckých a tureckých úřadů, stejně jako plně funkční systém na vnější hranici Schengenu, garantující provedení všech předepsaných přijímacích procedur.

Pro zastavení nekontrolovaných migračních proudů bude klíčový pokrok při provádění společného Akčního plánu EU-Turecko. Pozornost ČR a EU se proto v následujícím období musí soustředit na oboustranné naplňování tohoto Akčního plánu, včetně průběžného sledování, jak se naplňují opatření přijatá na březnové Evropské radě a společném summitu EU-Turecko. Cílem těchto kroků je dále konsolidovat provádění evropské migrační strategie. Pro zajištění schopnosti čelit migračnímu tlaku je důležité pokračovat v regulaci migrace i v oblasti západního Balkánu, kde bude ČR i nadále podle svých možností poskytovat pomoc.

Ústavní činitelé jsou toho názoru, že zachování a ochrana schengenského systému v rámci EU jsou pro úspěšné a efektivní zvládnutí migrační krize klíčové. EU musí být schopna zajistit důslednou ochranu vnější hranice především vlastními prostředky, proto ústavní činitelé vítají vznik Společné evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Ústavní činitelé se dále shodli, že nadešel čas poskytnout světu adekvátní cizojazyčné verze jednoslovného názvu naší země, tedy „Česko“. Zejména v anglickém jazyce docházelo k používání chybných variant namísto správného označení „Czechia“. MZV proto požádá o doplnění databází OSN tak, aby zde byly uvedeny též správné ekvivalenty krátkého názvu země v oficiálních jazycích OSN (v angličtině „Czechia“, ve francouzštině „la Tchéquie“, atd.). Doporučuje se užívat jednoslovný název v cizích jazycích tam, kde není nutné používat formální název země (sportovní události, marketingové účely apod.).