Preventivní restrukturalizace patří z hlediska práva k insolvenčním nástrojům. Ve skutečnosti je však na pomezí prevence a insolvence. Český právní řád tento pojem dosud neznal. Přejímá ho z evropské směrnice. Návrh příslušného zákona už prošel vládou a nyní míří do Sněmovny.

„Smyslem této novinky je včas odhalit momentální finanční potíže podnikatelů a zahájit ozdravný proces. Preventivní restrukturalizace se snaží předcházet úpadku podnikatele a zabránit mu. Ve Velké Británii, Nizozemí i v Německu tuto možnost už mají a z praxe víme, že zahraniční věřitelé nebo mateřské společnosti poptávají obdobná řešení i u nás,“ říká poslanec ODS a zpravodaj vládního návrhu Pavel Staněk.

Jak má proces probíhat? Podnikatel udělá analýzu a na jejím základě připraví sanační projekt. V něm se zaváže plnit různá restrukturalizační opatření – především řádně splácet nebo prodávat majetek. Se záchranným projektem musejí souhlasit věřitelé, kteří o něm hlasují. Jestliže dojde ke shodě, předloží se výsledný restrukturalizační plán soudu ke schválení. „Nová úprava by měla podnikatelům s dočasnými finančními problémy umožnit, aby nadále vedli svou firmu. To je jedna z jejích klíčových výhod. Cílem celého procesu je revitalizovat životaschopný podnik, a tím odvrátit možný úpadek, nikoliv udržovat různé formy tzv. zombie firem,“ doplňuje Pavel Staněk.

Podnikatelé nyní žádný obdobný nástroj nemají. Vedle mimosoudních smluvních řešení připadá v úvahu pouze reorganizace. „Reorganizace je ale nutně spojená s tím, že podnikatel nejprve vyhlásí úpadek. To je samozřejmě polibek smrti pro jakoukoliv další obchodní činnost a důvěru ve značku firmy. Preventivní restrukturalizace je mnohem mírnější nástroj. Informace o jejím průběhu budou neveřejné. Bude záležet na podnikateli, na jakých podmínkách úhrady se s věřiteli domluví. Po skončení restrukturalizace se firma bez omezení vrátí zpátky na trh – dál budou vznikat obchodní vztahy a nové zakázky, což je prospěšné pro celou ekonomiku,“ vysvětluje Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Výsledkem restrukturalizace má být kromě zachování chodu podniku a pracovních míst i lepší perspektiva pro věřitele. Pokud podpoří restrukturalizaci, získají solidní šanci na vyšší uspokojení pohledávek než v insolvenci, a současně si zachovají svého obchodního partnera. Na rozdíl od insolvenčního řízení může podnikatel v preventivní restrukturalizaci cíleně oslovit pouze klíčové věřitele, se kterými též snáz dosáhne konstruktivního řešení.

„Pokud vše půjde dobře a podnikatel bude plnit restrukturalizační plán, ostatní věřitelé restrukturalizaci nijak nepocítí, respektive se o ní vůbec nemusí dozvědět. A kdyby se plnění plánu nedařilo, mohou poškozené strany dosáhnout zrušení plánu a obnovení dříve prominutých dluhů,“ upřesňuje Ondřej Zezulka z Ministerstva spravedlnosti.