Děkuji za slovo. Když jsem říkal ve zpravodajské zprávě, že nechápu, proč to vlastně rozpočtový, nebo jaké byly důvody, aby to rozpočtový výbor podpořil, tak jsem to myslel vážně. Mohl bych jenom spekulovat.

Myslím, že odpovědi na vážné otázky najdete na webu Poslanecké sněmovny, když si přečtete mé otázky, které jsem položil v rámci písemné interpelace paní ministryni, tak musíte dojít ke stejnému závěru jako my. Ta smlouva je zbytečná. My vlastně schvalujeme jenom úvod a závěr, to i paní ministryně a vláda přiznávají. A je velmi obtížně vymahatelná.

V těchto dnech sleduji veřejnou debatu o rozpočtové disciplíně Itálie, velkého člena Evropské unie. A jsem velmi zvědav, jak ta debata dopadne. Nicméně jsem přesvědčen, že je to pravomoc vlády konkrétního státu a poslanců či senátorů, podle toho, jak mají upravené schvalování státního rozpočtu, aby rozhodli, jaký bude státní rozpočet v konkrétní členské zemi. Říkám to, že jsem příznivec našeho členství v Evropské unii. Ale to neznamená, že nebudu mít kritický názor na věci, které považuji za zbytečné nebo škodlivé.

Shoduji se s paní ministryní v tom, že v tomto okamžiku po té ratifikaci ta věc je zbytečná. Možná takové to pořád, chudáka našeho premiéra by nechali za dveřmi, ale když my to dneska odhlasujeme, tak ho pozvou k tomu stolu, aby s nimi moudře porokoval o problémech eurozóny či podobně. Já to považuji minimálně za neslušné, aby na nějakém jednání stál český premiér za dveřmi a doprošoval se vstupu k jednacímu stolu. Dokonce si myslím, že to ani nehrozí. Nejen že je to neslušné, ale myslím, že to nehrozí a že to je vymyšlený zástupný argument. Nedostal jsem nikdy žádnou informaci, že by se to kterémukoli premiérovi České republiky stalo. A je to tak správně.

A mohl bych tady donekonečna opakovat naše argumenty, ale dnes to neučiním. Říkáme je v Poslanecké sněmovně čtyři roky. Na tom se nezměnilo nic. Na tom fiskálkompaktu se nezměnilo nic. Jediné, co se změnilo, je přístup hnutí ANO. To je jediné, co se změnilo. Protože kdyby tento názor, který mají dnes, zastávali už v minulém volebním období, tak ta smlouva byla ratifikována před třemi lety. Tehdy byli s námi v názorové shodě. Pak ty názory opustili. Nevím proč. Mohu spekulovat. Nebudu spekulovat, co za tím je. A proto se změnil poměr sil příznivců a odpůrců hlasování, nebo ratifikace této smlouvy.

Místo toho, abychom vedli vážnou debatu o našich vlastních rozpočtových pravidlech, abychom vedli vážnou debatu o skutečné finanční ústavě, která bude přijata ústavní většinou, která zakotví i automatické brzdy a podobné mechanismy, místo toho, abychom si otevřeně řekli, že to je naše věc a je v našem zájmu, abychom hospodařili rozumně, přebytkově v dobách růstu a možná deficitně v dobách hospodářských krizí, tak tady schvalujeme něco, co nemá žádný význam. Náš postoj je dlouhodobě známý. My jsme pro přísná rozpočtová pravidla v České republice. Jsme připraveni na tu debatu tak, jak jsme byli připraveni před pěti lety, před třemi, tak jsme na ni připraveni dnes, příští rok, přespříští rok. Ale to by musel být zájem vládních stran takovou vážnou debatu vést. A ne takové ty finty, omlouvám se paní ministryni, ušetřila jsem 10 miliard. A jak se vám to povedlo, paní ministryně? No zvýšila jsem příjmy o 10 miliard. A tomu se říká úspora a snížení deficitu v návrhu rozpočtu pro rok 2019. Tím dneska nebudu zatěžovat debatu. U rozpočtu budeme mít druhé, třetí čtení.

Za náš klub chci potvrdit náš dlouhodobý postoj. Budeme hlasovat proti ratifikaci, protože - a to mi paní ministryně ve svém vystoupení nevymluvila, spíš potvrdila - je to zbytečné. A kdo z nás by podepisoval, ratifikoval zbytečnou smlouvu ve svém soukromém životě?