Zdá se to být až neuvěřitelné, co dokáží politici spáchat ve svůj vlastní politický (a ekonomický) prospěch. V zajetí své politické chamtivosti se neštítí zneužít kohokoli k zazpívání falešných not, napsaných mnohdy za hranicemi naší země a vysypat plný pytel „korektních“ prohnilých nepravd na hlavy českého národa.

Jen tak mimochodem....

Jak nedávno spočítali investigativní reportéři německého týdeníku Die Zeit, savec Babiš po svém vstupu do vlády začal státní kasu vysávat mnohem efektivněji. Zatímco mezi roky 2004 až 2013 získaly Babišovy firmy na dotacích v Česku 160 milionů eur, za pouhé dva roky, kdy byl ministrem financí, si Agrofert z veřejných peněz vytáhl už 92 milionů eur.

Kauza Brady

Nikdy by žádná kauza s neudělením vyznamenáním panu Bradymu nevznikla, kdyby před tím nebyl sesnován plán, jak podkopat prezidentovi, potažmo vládě, snahu o přilákání čínských investic do naší země. Pravá podstata celé nechutné kauzy spočívá v překažení čínských investic, stvrzených vzájemnou dohodou o strategickém partnerství, protože stejné zájmy zde má protistrana zastoupená politickým spektrem současné rádoby pravice. Nejstrašnější na tom je, že se o vliv nad naší zemí perou kapitalistické mocnosti jak z východu, tak ze západu. Na jedné straně kapitalistická Čína a kapitalistické Rusko, na druhé straně kapitalistická západní Evropa a Amerika.Z pohledu nestranného občana lze již snadno pochopit, proč byl do naší země pozván jeho svátost dalajláma, podporovaný z USA? No přeci proto, aby Číňany naštvali a z přislíbených investic sešlo. Proto se čtyři nejvyšší ústavní činitelé ČR snažili tak křečovitě tomuto rafinovanému, pro politiky zcela přirozenému, podrazu ze strany ministra kultury zabránit. Je třeba také říct, že prezident Zeman, který má právo rozhodovat o udělení nebo neudělení řádu komukoli, koho uzná za vhodného, se nechal překvapivým vývojem událostí strhnout k praktikám, jež mu nejsou nijak cizí. Protistrana je rovněž používá běžně, neboť neunesla prezidentskou prohru spícího knížete. S esem, které Hermanovi nechtěně Zeman sám strčil do rukávu, odstartovalo Hermanovo tažení. Připojil se i Gazdík, který je odjakživa ozdobnou oháňkou Kalouska, a společně vytáhli proti Hradu. Korunu připravenému politickému cirkusu nasadil kandidát na prezidenta hazardní hráč Horáček, který se vší pravděpodobností má nahradit dosluhujícího knížecího maskota TOP 09. Tak, jak intrikána Kalouska „nemusím“, uznávám, že jeho taktika, jak za každou cenu zachránit umírající TOPku, je excelentní. Ona to je pořád dokola omílaná stejná písnička. Politici se mezi sebou koušou jak hladoví psi, kterým jde jen o jediné. Urvat co největší žvanec. Rozdíl mezi nimi je pouze v tom, jaký kus žvance urvou ze státního rozpočtu. Protože to jim posléze umožní o to více štěkat v médiích a čumět na nás z tisícovky billboardů. Tragické na tom trapném politickém divadle je, že jim to všechno bez našeho svolení zaplatíme ze svých daní. Jsou to totiž politici, kteří svorně rozhodli, že jejich volební kampaně financujeme my.

Ta paměť...

Je velká škoda, že voliči zapomněli na fakt, že drtivá většina podhradních organizátorů honu na prezidenta má na svědomí prosazení církevních restitucí, se kterými vyjádřilo nesouhlas celých 75% občanů. Byly to tyto strany: TOP 09, STAN, KDU a ODS. K osobě pana Hermana jako zástupce katolické církve a hlavního aktéra této nechutné kauzy lze dodat jen následující. Zřejmě lže, když říká, že pan Brady je jeho strýc. Příbuzný ano, ale jeho strýc to rozhodně není. Za své přátele dokáže Herman mít jak dalajlámu, tak pohlaváry ze sudetoněmeckého Landsmanschaftu. Jeho šéfování v Ústavu pro studium totalitních režimů skončilo z důvodu špatného hospodaření vyhazovem. A zřejmě tato nelichotivá skutečnost, která ukazuje jeho absolutní neschopnost, mu otevřela cestičku k ministerskému křeslu současné vlády. A takových máme ve vládě víc.

Co se snaží protistrana vládě překazit

Podotýkám, že podobné ekonomické dohody má ČR podepsané s celou řadou zemí, takže to není nic neobvyklého.

Tragické zkušenosti naší historie

Před druhou světovou válkou jsme spoléhali na naše spojence Francii a Anglii. Zradili nás. Po osvobození od nacistické okupace Rusy jsme se k nim přitulili tak moc, že si z nás udělali svoji komunistickou kolonii. Teď zase pro změnu lezeme do zadnice Číňanům, Němcům a Američanům. Těm Němcům, kteří nás chtěli vykořenit a kteří nás v tuto chvíli ekonomicky vycucávají prostřednictvím svých firem a bank. Když to nešlo silou, tak to jde i jinak. Také tleskáme Američanům, když řinčí zbraněmi a v plné zbroji se promenádují napříč naší republikou a shromažďují vojenské jednotky u hranic s Ruskem s tím, že demonstrací vojenské síly chtějí zabránit, představte si, hrozící válce. Přitom všichni dobře víme, že v nedávné historii to byla právě Amerika, která napadla celou řadu států, ve kterých bezdůvodně zdecimovala a rozvrátila křehkou politickou stabilitu, která následně zapříčinila vznik současné migrace islámu do Evropy. V této souvislosti stojí za zmínku prohlášení USA o uvažovaném preventivním jaderném úderu na KLDR, Rusko, nebo Čínu. To tady už dlouho nebylo....?

Co se týká Číny, ta nás zatím vojensky nenapadla a ani nám nevnucuje čínskou komunisticko-kapitalistickou formu vedení státu. Čínské společnosti u nás zatím převážně investují do skupování lukrativních technologických celků s vysokou přidanou hodnotou, ze kterých zisk následně odteče z Česka pryč. Takže se jedná zase spíše o negativní trend, než pozitivní podporu vzájemné ekonomické státní stability. Naši politici prostě nejsou sto pochopit, že kapitál ze zahraničí a je jedno, ze které světové strany pochází, se k nám tlačí z důvodu výdělku a ne z ušlechtilé dobroty pomáhat.

Vše, co nám doposud politici zaštítěni stranickou příslušností předvádí, je divadelní maškaráda, která nemá nic společného s cílem vytvořit nezávislé, prosperující, mírumilovné a vstřícné prostředí pro život občanů v naší zemi. Téměř za vším lze nalézt vlivné zahraniční kruhy, které se snaží, bohužel za pomoci politiků, získat jednostranný politický a ekonomický prospěch. Kufr plný vyznamenání, který si pan Brady odváží do Kanady, je důkazem laciného politického populizmu, který byl zneužit k nechutnému politickému boji Čechů proti Čechům.

Podstata prohnilosti politických stran

To, co se odehrává na českém politickém kolbišti, se odehrává i v mnoha dalších zemích po celém světě. Lidé ve volbách volí politické strany s důvěrou, že bude líp a ono to zas a zase skřípe. Současný systém soutěže politických stran o moc, nazývaný mylně demokratickým, nemá s opravdovou demokracií nic společného, neboť nevede k pravé podstatě demokracie, která je branou ekonomické prosperity občanů. Vede k politickému boji o vlastní politická koryta. Hlavní pracovní náplní a cílem všech politických stran je vyhrát volby a nebýt národu pokud možno vůbec morálně ani politicky odpovědní, maximálně tak kolektivně. Proto se zuby nehty brání přímé demokracii, kde je vůle lidu přímo přenášena do politického rozhodování. Ta by na ně totiž automaticky uvalila trestněprávní odpovědnost, která by neschopné nebo všehoschopné politiky schované za stranickou příslušnost okamžitě pokosila.

Co je přímá demokracie

• Je to systém umožňující občanovi okamžitě reagovat na neschopnost jednotlivých politiků, úředníků, který je dokáže zbavit propůjčeného mandátu nebo postu.
• Prostřednictvím referenda lze změnit politický a ekonomický směr země, který nekoresponduje s vůlí národa.
• Přímou demokracií lze zabránit válkám a finančním krizím, neboť je politici, z důvodu možnosti jejich přímé odpovědnosti a následné odvolatelnosti, nebudou moci proti vůli lidu rozpoutat.
• Přímá demokracie je garantem přímé trestněprávní odpovědnosti jednotlivce. Hlavou státu počínaje a úřednicí na malém obecním úřadě konče. Trestněprávní odpovědnost musí bezpodmínečně zahrnovat každého zaměstnance státu, neboť občané jsou jejich zaměstnavateli. (Připadáte si jako zaměstnavatelé nebo se spíš cítíte jako bezbranné loutky v rukách našich a evropských politických byrokratů)?
• Přímá demokracie zamezí stranické diktatuře šéfa strany (který nařídí hlasování svým spolustraníkům podle jeho názoru a zájmů), neboť každý ponese na svých bedrech tíhu odpovědnosti chybného rozhodnutí.
• Referendum umožní občanům rozhodnout o zákazu financování politických stran, zadlužování státu, zvyšování platů státních zaměstnanců bez prokázání dobrého hospodaření státu. Referendum může zakázat dnes zcela legální lichvu nebo umožnit zrušení senátu a redukci počtu zákonodárců, státních zaměstnanců atd.
• V přímé demokracií by se se vší pravděpodobností nemohlo stát, že by ČNB prodala náš zlatý národní poklad, protože by její představitelé byli přímo odpovědní za ekonomickou i národní ztrátu a členové rady v roli neschopných zaměstnanců by následně skončili na doživotí ve vězení.
• Po celosvětových zkušenostech s politickými stranami, které nerespektují vůli lidu, lze referendem změnit Ústavu a politické strany zakázat. A bude na celém světě klid a mír.

Pokud se ohlédneme do minulosti, je zřejmé, že všechny války byly a jsou rozpoutány jednotlivcem nebo skupinou, která má za sebou politickou moc, jež vzešla ze silné stranické nedemokratické základny. Tu je třeba politickým stranám navždy odejmout a rozhodování postavit na opravdových demokratických základech. Rozprostřít ji na celou společnost, tedy na zodpovědné a moudré bezpartijní jednotlivce, volené vzhledem k jejich dosavadním výsledkům s prokázáním jejich nepopiratelných pozitivních vlastností. Mělo by se jednat o občany, kteří by disponovali přirozenou morální etikou, lidskostí a vrozenou moudrostí. O tyto pozitivní osobnosti bez politické příslušnosti (závislosti) by se národ mohl, bez obav ze zneužití moci proti vůli společnosti, s důvěrou opřít. Budoucí pozitivní změny, ke kterým musí zákonitě dříve či později lidstvo dojít, jsou neodvratitelnými přírodními procesy, založenými na podstatě fyzikálních zákonů. Pozitivní (tedy plusový) náboj má dvakrát vyšší energetickou hodnotu, než negativní (tedy záporný) náboj. Na tomto principu pracuje naše planeta a jen člověk neznalý těchto přirozených procesů se může domnívat, že s použitím negativních vlastností a principů dosáhne pozitivních výsledků. Pokud se mu to přesto podaří, tak jen krátkodobě, neboť plynoucí čas vše bez milosti, podle přirozené a neovlivnitelné přírodní zákonitosti, v budoucnu vyrovná. Nedávná i vzdálená historie je toho tvrzení nezvratným důkazem.

Autor je zakladatel a šéfredaktor internetového serveru Pozitivní svět