Ta má prý přinést miliardy do státního rozpočtu. Aby je pan Babiš mohl zase přerozdělit. Přirozeně. Kdo rozdává veze se na vlně popularity. A volby se blíží. Nejdřív krajské, pak další a další... Voličům je třeba podkuřovat a mnohé volby již dokázaly, že i sebehloupější nápad může stádo navyklé slepě poslouchat, nikoliv však přemýšlet, přesvědčit o výlučnosti dárce. Že je to rozdávání peněz z naší kapsy si stále velká část lidí neuvědomuje. Stát je abstraktní pojem, byl tu vždy a vždy si od lidí něco bral a něco dával, občas dokonce i to co lidé opravdu potřebují. S tím už jsme tak nějak smířeni. I s tím, že vlastně moc nevíme, jak efektivně ty naše peníze stát využije pro naše blaho.

Když chcete rozdávat, musí být z čeho. Už minulost nás naučila, že nejlepší je najít třídního nepřítele a nejlépe takového, který nemá šanci se bránit. Na jakého jiného veřejného nepřítele by se měl Babiš nasměrovat, než na statisíce malých podnikatelů a živnostníků? Ti nejsou téměř organizováni, jsou roztříštěni po celé republice a těžko si kdy dokáží najmout PR agentury manipulující veřejné mínění či dokonce koupit tisk či ovládat (sic nepřímo) veřejnoprávní a jiná média.

Ne každý si uvědomuje, že zavedení jakékoliv další administrativy a nesmyslných nákladů posune desetitisíce živnostníků, krámkařů a hokynářů, hosinských, holičů a drobných řemeslníků na vesnicích, kteří už dnes balancují na pomezí mezi rozhodnutím jestli „to“ ještě dělat nebo se nechat „zaměstnat“ někam do fabriky, zase spíše k tomu rozhodnutí „nechat“ se někde zaměstnat. Zvláště venkov pak přijde o drobné podnikatele a služby, které patří k našemu prostředí pro život. Ano, i přes desetiletí komunismu, který nás učil slepě poslouchat, lhát a krást, to máme v genech. Malé a drobné podnikání, služby, které posiluje proslulá česká vlastnost poradit si, vymyslet, postavit z mála, improvizovat.

Naprostá většina těchto lidí si nezařizovala jednočlené či několikačlené živnosti proto, aby stát podváděla na daních a zbohatla tím. Dělali to proto, že třeba chtěli pracovat tam, kde bydlí, nebo se věnovat tomu co je opravdu baví, nechtěli poslouchat hloupé šéfy nebo vydělávat na firemní „nemakačenky“, chtěli věci dělat jinak a lépe, po svém a pro sebe. Předávat řemeslo, vrátit se k tradici. Nebo ji založit.

Všem těmto lidem pan Babiš vzkazuje: Jste zloději a podvodníci, svoloč, kterou je třeba stíhat a potírat! Kdyby jste nepodváděli, nebylo by to třeba! Nikdo však už neví, kde tuto informaci pan Babiš vzal, napadá mě snad jen, že nejlepší policajt je bývalý zloděj. Nebo – podle sebe soudím tebe...

Ale hloupý on není. A za vším je vždy nějaký cíl. I on ho má. Jen nám ten svůj skutečný cíl neřekne. Systematickým a dlouhodobým ničením, znevažováním a kriminalizací malých podnikatelů a živnostníků připravuje půdu pro (velmi často své) korporace, nadnárodní neuchopitelné molochy, řetězce, Žabky, mezinárodní franšízy, prostě pro všechny ty, kterí rádi zaplní místo na trhu namísto těch našich malých soukromínků, místo paní z vedlejšího domu, která má večerku, holky odvedle, co na pár metrech čtverečních dělá hlavy za rozumné peníze, nikoliv pod kuratelou hloupých a načančaných franšíz. Všechny ty super, hyper i mini markety vlastněné několika málo společnostmi už se těší, jak jim zase přibude zákazníků, kupujícíh nekvalitní zboží a unifikované potraviny. A vy se těšte, jak pro malou drobnou službu, opravu či nákup si už možná neodskočíte za roh, ale někam dál, k těm velkým...

Opravdu si myslíte, že živnostníci jsou daňový problém tohoto státu? Velké korporace, velké zahraniční nebo tuzemské podniky, ty jediné mají prostředky na to, zaměstnávat nebo si najímat odborníky na daňové optimalizace. Vysvětlení: malý živnostník okrádá stát na daních, velká firma dělá daňové optimalizace, je to však totéž. Jen velké firmy mají na to najímat si „lumeny“ , kteří ve spleti našich často nesmyslných daňových zákonů bruslí tak, že stát nepřichází o jednotky miliard, ale o stovky miliard ročně. A to ještě jen v případě, že tady vůbec tyhle firmy něco daní, mají své sídlo. Viděli jste někdy živnostníka se sídlem na Kajmanech nebo v jiném daňovém ráji?

Každý stát je vždy jen tak bohatý, jak jsou bohatí jeho občané. Tedy každý demokratický stát. Stát živí především podnikatelé, firmy. Ti kteří zaměstnávají. Sebe nebo i druhé. Klidně tisíce dalších. Firmy platí daně. Všichni jejich zaměstnanci platí daně ze mzdy, kterou dostávají od těch firem. Bez toho, že by je někdo zaměstnal, nemají plat a z čeho daně platit. Pouze soukromý sektor plní státní kasu. Tím že podniká, vytváří zisk, zaměstnává lidi, kteří pak platí daně ze mzdy, DPH za zboží a služby, které si koupí z peněz vydělalaných v soukromé sféře. Platí daně proto, že jsou zaměstnáni nebo podnikají. Pominu s dovolením těch pár státních podniků co nám zbylo a další poměrně marginální příjmy do rozpočtu. Pokud by jste snad namítli, že daně ze mzdy a DPH za zakoupené zboží a služby platí i „státní“ zaměstnanci, pak prosím pozor: ano platí, ale jejich mzdy jim platí stát z peněz získaných z daní těch, kteří podnikají. Stát tedy platí sám sobě daň z peněz získaných od podnikatelů. Nic proti státním zaměstnancům. O to tu nejde.

Důležité je pochopit, že znevažování, kriminalizace či kladení nesmyslných překážek jakékoliv skupině podnikatelů, je pro stát v důsledku špatné. Bude jich totiž méně. Těch podnikatelů. Tím pádem méně lidí zaměstnají. Stát vybere méně daní od menší skupiny lidí. Méně se utratí a méně vydělá na DPH... Pak bude třeba zvednout daně, někoho více zdanit. Koho? Přece zase podnikatele, firmy, živnostníky, protože zdanit sám sebe či sebou placené zaměstnance nemá pro stát smysl.

Je to nalej- vylej. A víte co? Ty velké společnosti, nadnárodní řetězce, korporace, ty na to čekat nebudou, svá sídla (pokud to ještě neudělali) si někam přesunou, optimalizují a to placení daní zůstane zase jen na nás! Na těch, kteří tady žijeme, kteří se nechceme stěhovat jinam, kteří to tady máme rádi a chceme tady žít. Žít, nikoliv živořit. Jen aby bylo za pár let kde...

Vážení, je mi téměř 38 let, žil jsem v zahraničí, v ČR jsem pracoval v managementu velkých nadnárodních firem, či velkých českých firem, 6 let jsem drobný podnikatel a toho času starosta malé obce. Myslím, že k tomu mám co říct. Pokud sdílíte mé názory klidně sdílejte. Norbert Hlaváček