Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte i mně, abych se vyjádřila k předloženému návrhu ohledně jaderného úložiště.

Ten návrh ve své podstatě je pozitivní. Zákon o hlubinných úložištích jaderného odpadu prostě potřebujeme. Pokud chceme vést energetiku cestou jádra, pak se samozřejmě musíme zabývat otázkou nakládání s jaderným odpadem. A tady nám ve finále mnoho možností nezbývá. Ty možnosti jsou prakticky dvě. Jedna je další zpracování toho odpadu a ta druhá je jeho uložení. To další zpracování samozřejmě je otázka budoucnosti. V tuto chvíli to pro nás technicky dosažitelné není, takže se musíme jednoznačně zabývat tou otázkou uložení jaderného odpadu.

Tento návrh se zabývá hlavně zapojením obcí do celého toho procesu řízení, výběru lokalit, výstavby a následně samotné realizace. To je věc naprosto nutná. Je naprosto nemyslitelné, že by dotčené obce nadále zůstaly pouze v roli jakéhosi diváka a nebyly přímými účastníky řízení, tedy aktivními účastníky s možností se vyjádřit a podat jakékoliv připomínky. Takový záměr já rozhodně vítám. Tady je ale potřeba se zamyslet nad mírou toho zapojení. V návrhu vyjádření dotčené obce se bere jako jeden z podkladů v tom rozhodovacím procesu. A podle mě je to naprosto nedostatečné. Ta otázka zní, jestli by ta obec neměla mít takzvané právo veta. Já se domnívám, že takové právo by obec mít měla. To aktivní zapojení té dotčené obce aby potom ve finále nebylo stejné jako to praktické v tuto chvíli přihlížení.

Takže to nás samozřejmě vede k otázce, jak takového souhlasu docílit. A tady je to podle mě otázka kompenzací. Nejenom že se obcím musí kompenzovat veškeré náklady a jisté obtíže spojené jak s výběrem lokality, průzkumem, tak samozřejmě posléze i s tou samotnou realizací, ale jednoznačně by tam měl být další bonus, nejenom finanční, velkorysý finanční bonus, ale také ve formě dalších různých výhod, respektive dotčené obci by se měla přítomnost hlubinného úložiště ve finále vyplatit. A při takovém přístupu je právo veta možné aplikovat v praxi.

Co dál vnímám jako problematické v tom návrhu, je otázka nutnosti projednání a souhlasu parlamentu, kde je nedostatečná lhůta těch 60 dnů a po uplynutí této lhůty se to bere jako automatický souhlas. S tímto já bych rozhodně nesouhlasila. Ta podmínka aktivního souhlasu by měla být nepřekročitelná, to znamená, musí být projednáno a musí být odsouhlaseno parlamentem.

Jinak, jak jsem již řekla, ten návrh je v podstatě pozitivní a já ho jako celek vítám. Ty části, které by se tam podle mě měly ještě upravit, aby ten zákon byl lepší a v praxi více funkční, řeší předložený pozměňovací návrh mého kolegy Radka Kotena. A já tímto prosím o jeho podporu. Děkuji vám za pozornost.