Za nadšeného potlesku „demokratů“ byly naše podniky rozkradeny jako prý neživotaschopné – ve skutečnosti uvolnily místo firmám jiným… Další byly pod cenou prodány do rukou zahraničních korporací, prý jako záruka našeho rozvoje. Ve skutečnosti to vedlo ke ztrátě soběstačnosti i nezávislosti. Euforie z rozprodeje národního stříbra pomalu vyprchává.

Z mnohého stříbra se stala jen torza, sklady či montovny. Tučné dividendy a zisky, pramenící i z naší levné pracovní síly a z poskytnutých daňových výhod, putují hezky mimo naší zemi. A když jsou korporace v úzkých, radši zruší v republice celou tradiční výrobu či ji přesunou k sobě.

Naposledy nám zamávaly lentilky. Naše lentilky. Lentilky z našeho dětství… Jejich výroba má zde skončit po 114 letech. Přesouvá se do Hamburku a bude se měnit i recept...

Lentilko, lentilko, postavíme ti další pomníček, nebo to tak nenecháme?