Vážený pane prezidente,

dovoluji se na Vás jménem Svobodných obrátit ve věci trestního stíhání manželů Karolíny a Jarosława Kordysových. Manželé Kordysovi byli uznáni vinnými spácháním zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ust. § 283 odst. 1, 3, písm. b), c) tr. zákoníku, kterého se měli dopustit podáváním nápoje ayahuasca obsahujícího DMT většímu množství účastníků ceremonií. Za toto jednání jim byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody v trvání 8 a půl a 5 a půl roku. Jarosław Kordys byl navíc zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Po odvolacím řízení u Olomouckého vrchního soudu byl manželům trest sjednocen na 8 let nepodmíněného trestu svobody. Tento trest považujeme za zcela nepřiměřený, zejména s ohledem na nulovou společenskou nebezpečnost jejich konání.

Vážený pane prezidente,

trestní zákoník je nejvíce formalizovanou formou vyjádření sociokulturních norem dané společnosti a jako takový by měl plnit ve vztahu ke společnosti také protektivní funkci, tedy jasně definovat, které konání a jednání je v dané společnosti nepřípustné a jak bude trestáno. Tak, jak se vyvíjí společnost, se však musí vyvíjet i její normativní rámec. Přesto, současná právní úprava nakládání s psychoaktivními látkami navzdory vší kritice stále vychází z desítky let zastaralé Jednotné úmluvy o omamných látkách z r. 1961 ve znění Protokolu z r. 1972, Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988. Ty jsou postaveny na dávno irelevantních myšlenkách a ideích, které měly svůj původ v primárně mocenských ambicích bývalých velmocí a ve svých počátcích byly inspirovány úzkoprsou až dehumanizující protestantskou morálkou potřeby silné společenské kontroly jedince. Následně byly ještě před rokem 1989 začleněny do našeho právního řádu a už v něm zůstaly. Taková kategorizace psychoaktivních látek bohužel zcela pomíjí jejich pozitivní potenciál, vnímá je jako apriori společensky škodlivé a staví na vynucené ochraně všech, včetně dospělých občanů.

Tím mimo jiné vytváří pomyslného nepřítele, proti kterému je potřeba bojovat a vést válku, známou jako válka proti drogám, kterou ovšem nemáme nejmenší šanci vyhrát, která všechny účastníky stála obrovské množství prostředků a která místo výsledků přinesla jen utrpení a ztráty. Takto definované normy, opět v souladu s myšlenkovým ghettem původních iniciátorů, nezohledňují legální psychoaktivní látky a jejich negativa a obsahují tak z věcného pohledu zcela jasný vnitřní rozpor, který nelze nazvat jinak než pokrytectví. Jsou královstvím rozděleným zevnitř, které svým poddaným autoritativně a pyšně určuje, které psychoaktivní látky užívat mohou a které ne.

Současná úprava jako taková neodpovídá současnému stavu poznání v oblasti možných přínosů psychoaktivních látek, neguje možnosti jejich využití a dávno nevyjadřuje zájem společnosti na tom, jaké hodnoty je nutné chránit a jak. Ve skutečnosti je falešným obrazem na zdi platónské jeskyně, osvětlovaným nikoliv zájmem o dobro či ochranu společnosti, nýbrž zcela mocenskými a zištnými zájmy těch, kdo na této iluzi vydělávají. Těmi jsou především násilné organizované skupiny, jejichž zisk vychází právě z rizik, které při svém obchodování postupují.

Tato iluze pak s sebou implicitně přináší paternalistický model kontroly chování jedince, model omezující jeho svobodu rozhodování a znemožňující jedincům a tím pádem i společnostem dospět ve skutečně svobodné entity, rozhodující se dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jako takové nesoucí zodpovědnost za své činy.

Jako Svobodní vycházíme z přesvědčení, že pouze takový jedinec je schopen ve vzájemnosti a sounáležitosti s druhými vytvářet silnou a prosperující obec, stát či národ. Proto budeme i do budoucna usilovat o to, aby právní rámec České republiky neobsahoval žádná ustanovení, které by mohly její občany v úsilí o zachování své svobody omezovat.

Vážený pane prezidente,

nepopíráme, že psychoaktivní látky jako každý mocný nástroj s sebou nesou jak velké přínosy a potenciál, tak velká rizika a hrozby. Úroveň poznání nám již však dává schopnost všechny tyto aspekty jasně identifikovat a umožnit právě takové využití možností těchto látek, které vede k užitku a které umí minimalizovat negativní dopady. Jsme přesvědčeni, že hodnotou, která má být chráněná především, je svoboda jedince, byť spojená s rizikem. Trestní represe, založená na formalistickém až alibistickém přístupu, není a nemůže být základem řešení. Tím je výchova ke svobodě a k zodpovědnosti, kterou tato svoboda nese.

Vážený pane prezidente,

jistě chápete, že jako Svobodní budeme výše zmíněné principy ve společenské debatě a politické praxi vždy hledat a chránit. Manželé Kordysovi svou svépomocnou činností nikomu neublížili, ba naopak, řadě lidí pomohli způsobem, ke kterému sice západní formalizovaná lékařská věda přistupuje s opatrností, nicméně může dle posledních výzkumů významně posunout možnosti léčby zásadních duševních onemocnění a poruch. Jako takoví si od společnosti zaslouží spíše ocenění a poděkování, nikoli odsudek a už vůbec ne trest.

Věříme tomu, že člověk s vašimi životními zkušenostmi může mít pochopení pro mnoho lidí, pro které jsou manželé Kordysovi a jim podobní nadějí na zlepšení zoufalého zdravotního stavu v čase, kdy klasická medicína je již bezmocná.

Manželé Kordysovi jsou obětí hloupého a obsolentního přístupu státu k občanovi, vyjádřeném v jeho právu, aplikační praxi složek vymáhání práva a formalistně bezohlednému a odlidštěnému postupu soudní moci, které zcela pomíjejí materiální stránku a společenskou nebezpečnost jejich konání a nemají nic společného se spravedlností.

Vážený pane prezidente,

dovolujeme si vás požádat o milost pro Karolínu a Jarosława Kordysovy. Nejen ze všech výše uvedených důvodů, ale zejména proto, že se nás osud manželů Kordysových a křivda jim způsobená lidsky hluboce zasáhly a nezbývá nám než volat po milosrdenství a po nápravě příkoří z vaší strany. Zvažte přitom prosím, zda by nebylo vůbec nejspravedlivější vyhlásit amnestii pro všechny obdobné případy.

Vážený pane prezidente, děkujeme Vám za Váš čas, který jste věnoval naší žádosti.

V úctě
Svobodní