V roce 2014 proběhlo nezávazné referendum, kterého se zúčastnilo kolem 40 % všech katalánců. 80 % z nich hlasovalo pro nezávislost Katalánska na Španělsku. O rok později vyhráli ve volbách do katalánského parlamentu zastánci nezávislosti 72 křesel ze 135, čímž získali většinu. Spoustu dalších členů tamního parlamentu také tehdy veřejně podporovalo možnost vypsání referenda o nezávislosti centrální vládou.

V roce 2017 proběhlo referendum o nezávislosti Katalánska, které ovšem měla na starosti separatistická většina poslanců v katalánském parlamentu. Snahy o osamostatnění a samotné vykonání referenda ovšem narazily na tvrdý a často násilný odpor ze strany španělské centrální vlády, která poté začala strůjce tohoto, ze španělského pohledu protiústavního, referenda zatýkat. Výsledkem je hrozba trestů odnětí svobody až na 25 let pro čelní katalánské politiky.

Svobodní věří, že pokud se občané Katalánska chtějí odtrhnout od Španělska, mají na to právo. Ctíme tak právo oblasti na sebeurčení, tedy právo vyhlásit nezávislost na ústřední moci. Podobně koneckonců vzniklo Československo na troskách Rakousko-Uherska. Držet násilně v rámci Španělska ty oblasti, které by chtěly být samostatné, není dlouhodobě udržitelné a povede pouze k dalšímu násilí.