Navštívil jsem ji včera v rámci svých cest do terénu mezi jednáními v Temelíně a v Týně nad Vltavou. A příběh této vesnice mě opravdu hodně zasáhl. Po rozhodnutí o stavbě JE Temelín byla totiž prakticky celá srovnána se zemí, zbyl jen kostel sv. Prokopa a tři budovy v okolí. Jinak nic.

Podle svědectví pamětníků se museli obyvatelé vystěhovat přibližně do půl roku. Osud v mnohém podobný těm, které známe z pohraničí. A stejně jako tam našli i zde místní způsob, jak často velmi bolestné rány minulosti zkusit překlenout - ubránili před demolicí farní kostel ze 13. století a pravidelně v něm pořádají koncerty a poutní mše svaté.

A já vnímám jako velmi důležité je v tom maximálně podpořit, protože se nemůžeme dívat do budoucnosti bez vyrovnání se s minulostí. Proto jako kraj podporujeme např. i Paměť národa. Na své kořeny prostě nesmíme zapomínat.