Rozbor je to ale velmi obsáhlý. Sedmiminutová stopáž plná odborných a cizojazyčných, především slovenských termínů je pro mnohé diváky neúnosná. Což je škoda. Dovolila bych si proto tuto fundovanou studii českého zdravotnictví stručně shrnout.

Co jsme se tedy od pana ministra v jeho kvákárně, pardon kavárně, dozvěděli?

1) České zdravotnictví má problémy. Konkrétně mu chybí finance.

2) Lékaři a sestry si za svou obětavou práci zaslouží naše uznání.

3) Zdravotníci by si zasloužili zvýšit platy o deset procent.

4) Peníze by zdravotníkům měli dát ředitelé nemocnic. Stát má problémy zdravotnictví řešit. Centrálně.

A jsme v cíli, dámy a pánové. Jestli jste snad někdy dříve pana ministra nařknuli z toho, že jen kritizuje a nenabízí řešení, teď vám určitě spadl hřebínek.

Tak, když už všichni víme, co máme dělat, můžeme se pustit do práce!

P. S. Abych nezapomněla, ráda bych se přidala k závěrečné výzvě pořadu pana ministra. A tentokrát bez ironie. Odběry jsou skutečně velmi důležité. A tak vyzývám všechny, kdo mohou, aby šli darovat krev. Tady jsem s panem ministrem skutečně za jedno.