V dnešní době je tento postup prakticky stejný, pouze místo znárodnění se používá zdanění a obviňování kapitalistů z rozsáhlé krádeže daní. Rozumí se tím totéž jako v roce 1948, totiž že peníze, které soukromníci utržili jim nepatří a měly by být odvedeny státu.

Když jsem poslouchal před řadou let premiéra Špidlu jak v ČT pod dozorem asi tak desítek univerzitně vzdělaných redaktorů, redakčních štábů ČT – čili pracovníků, které si platím – jak tvrdí: Dělník zaplatí mnohem víc korun do státního rozpočtu, než podnikatel. Silně mě vadilo, že mnou placení zástupci jen zírali a kývali, ale protože pan Špidla byl vzděláním historik, tak se to dalo vydržet. Ale když dnes poslouchám pana Babiše uznávaného jako nejlepšího podnikatele, který papouškuje stejný nesmysl nedá se to vydržet.

Pro ilustraci uvádím hrubý přehled z účetních dokladů, kde jsem zjistil následující platby „ze zákona“, svou povahou fixní čili nezávislé na tom, jakých tržeb dosáhnu:

Spotřební daň na veškerou naftu a benzín, silniční daň, povinné ručení všech vozidel, dálniční poplatky, DPH 21% daň na veškerém spotřebovaném materiálu, pozemková daň, domovní daň, revize komínů, kotlů a dalších zařízení (postřikovače), minimální sociální a zdravotní pojištění, plné sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců (za každou 1 Kč vyplacenou zaměstnanci 1 Kč státu), povinné ochranné a zdravotní pomůcky zaměstnancům, stravenky, předražená elektrická energie státního podniku ČEZ (podíl na 40 miliard zisku), poplatek na ekologickou elektřinu, povinná školení na zacházení s chemickými látkami, řidičů atd.

 To vše každý z nás zaměstnavatelů platí pod hrozbou sankcí, exekucí a likvidace vč. ztráty vlastního bydlení (fyzická osoba ručí veškerým svým majetkem). Teprve jestliže po zaplacení všech shora uvedených povinností zbude ještě nějaká peněžní částka (hrubý zisk), která jako jediná je ovlivnitelná vykázáním nebo nevykázáním příjmů přichází další platba sociálního a zdravotního pojištění, které se připočítává k povinnému, již zaplacenému pojištění zaměstnavatele. 

Narovnání podnikatelského prostředí spočívá v tom, že pan Babiš zaplatí stejné fixní poplatky na 120 tisíc hektarů jako já na 13 hektarů. Totéž platí u restaurací. Protože opakuji již po několikáté totéž bez jakékoliv odezvy a považuji vylhané obviňování konkrétní skupiny obyvatelstva vysoce postaveným členem vlády za zneužívání pravomoci z cílem diskriminovat vybrané obyvatele.

Převzato z profilu.