Uvědomme si zároveň, že v ekonomice vše funguje se zpožděním. Takže co způsobilo inflaci?

• Vysoké ceny PHM a energií v důsledku doznívající logistické krize v období pandemie COVID-19 a v důsledku války na Ukrajině.
• Poslední výraznější růst peněz v oběhu (2019-2020) a monetizace státního dluhu v obchodních bankách koresponduje s vysokou mírou inflace v roce 2022. Na konci roku 2022 jsme se již nacházeli na přijatelném tempu růstu peněžní zásoby.
• Rychlý růst mezd, počínající rokem 2018, v důsledku „mzdové nákazy“ ze státního (veřejného) sektoru.
• Napětí na trhu práce, vyjádřené poměrem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst, je zřejmě trvalým problémem a inflačním faktorem v ekonomice s nízkou porodností. Nedostatek pracovních sil na trhu práce způsobuje tlak na růst mezd.

A co se proti ní dá dělat?

• Boj s inflací je ze zákona úkolem ČNB, ta má k tomu dostatek nástrojů (např. úrokový transmisní mechanismus).
• Úlohou vlády je pokusit se „ubrat tlak“ na růst mezd (to vláda dělá), sestavit úsporný rozpočet a snižovat deficit SR (to vláda dělá, např. ve formě úsporného konsolidačního balíčku), svou autoritou působit na inflační očekávání obyvatelstva a vyvíjet tlak na snižování marží a cen (to vláda dělá).
• Významným protiinflačním krokem ze strany vlády bylo zastropování cen energií.
• Klíčové z hlediska boje s inflací, který by nepodvazoval dlouhodobý hospodářský růst, je otočení mixu fiskální a monetární politiky, kdy fiskální restrikce umožní uvolnění monetární politiky.
• Za minulé vlády se trajektorie fiskální politiky vychýlila bohužel od svého přirozeného stavu expanzivním směrem (vysoký strukturální deficit), zatímco měnová politika je zatím nastavena restriktivním směrem.
• Při současné výrazné podpoře ze strany fiskální politiky, pokud nepřijdou silné inflační tlaky z globální ekonomiky, se inflace vrátí k inflačnímu cíli ČNB ve výši 2 %.