EU byl původně docela pěkný projekt, dokud v něm nepřevládli levicoví progresivisté, kteří ho zvrhli v naprosté šílenství. Nyní jsme se dostali do bodu, kdy z toho nemůže vzniknout nic jiného než nový totalitní světový řád okořeněný o trendy prvky, jako je kolektivní vina, diskriminace na ruby a zničení toho nejcennějšího, co jsme kdy měli a na čem naše novodobá společnost kdy stála. Co neprosadí tento superstát, dokážou snadno, elegantně a s mohutnou finanční a mediální pomocí politické neziskovky, a tak tímto směrem začalo proudit obrovské množství peněz. EU sama od sebe samozřejmě nic nevytváří ani neprodukuje, progresivistům tak jejich záměry a projekty přetavené do grantů platíme společně s vámi já i vy. A pak se nestačíme divit, kde se berou například všechny ty povinné kvóty na ženy, etnické a sexuální menšiny, cenzura, blokace na sociálních sítích a další a další valící se hrůzy.

Jak se u nás nároky na maturitu staly nižší, vysokoškolské vzdělání dostupnější, otevřely se humanitní obory pro každého a v takovém množství, které je v lepším případě zbytečné  a v horším pro většinovou společnost nebezpečné, do kterých se vrhli především ti, co by s největší pravděpodobností nic jiného vystudovat nedokázali. A z těchto lidí, kteří by podle mě krom Člověka v tísni a genderových studií nenašli nikde jinde moc uplatnění, vznikla například Genderová expertní komora (GEK), do jejíhož strategického plánu se dostaly kupříkladu takové perly, jako že je potřeba „zvětšovat rozdíly mezi konzervativními autoritami a formálními institucemi“, že je nezbytné téma genderové rovnosti vysvětlovat, popularizovat, psát články a zasílat je do novin skrze „spřízněné osoby“. Jinými slovy, všichni ti lidé si samozřejmě uvědomují, že genderová témata u nás nejsou tou nejdůležitější věcí na světě, a proto je třeba problém nejprve uměle vytvořit.

Jednou ze spřízněných osob se v roce 2018 stává Tomáš Pavlas z politické neziskovky Otevřená společnost (odčerpáno od státu přes 50 milionů korun) napojenou na další politické neziskovky a legrace mohla začít. Podařilo se jim „dosáhnout členství“ zástupkyně GEKu v Radě vlády pro rovnost žen a mužů a náhoda tomu nejspíš chtěla, že v témže roce dostávají od Úřadu vlády drobný příspěvek ve výši 160 040 Kč. Navazují spolupráci s levicovým Deníkem Referendum, a od státu žádají dotaci na mediální školení svých členů, aby nám to uměli správně všechno podat.

Zajímavé jsou jejich výroční zprávy. V roce 2017 například řešili to, že jejich dotační program je v permanentním ohrožení, a tak poslanec Jakub Janda z ODS usiloval o to, aby se 7 milionů převedlo do jiné rozpočtové kapitoly, zabývali se tím, že slovo „gender“ začalo získávat poněkud negativní nádech a že je velmi překvapuje, že proti genderovým tématům u nás, v ateistickém Česku, brojí církev, a taky je trápila novela vysokoškolského zákona, protože v přímém ohrožení byla podle mě vcelku zbytečná katedra Gender Studies UK. Především ale v roce 2018 chtějí, aby bylo co nejvíce informací předáváno od státu, sociálních partnerů, ale i akademických pracovišť politickým neziskovkám. Což je pochopitelné, když je to všechny živí.

Co chtěli loni, nevíme. Výroční zprávu za rok 2019 dosud nezveřejnili. Jisté je jen to, že dosadit na klíčové pozice své osoby, přisát se na státní granty a dotace a uměle vytvořit problém jim jde zatraceně dobře. V Příručce pro budoucí i současné učitelky a učitele, na níž s Otevřenou společností spolupracovali, se tak například dozvíme, že oddělené WC pro muže a ženy je zřejmý příklad společensky vytvářených významů, které se otiskují do fyzické podoby prostoru, a že například doma máme obvykle záchod společný a nemáme pisoár a také například to, že bychom se měli vyvarovat běžných stereotypů, jako je umístění zrcadla pouze na holčičích toaletách. Je to tuze přínosný a podnětný materiál plný nápadů a postřehů, jak vymýtit genderové rozdíly na školách.

Má to i jiný rozměr. Chapadla této chobotnice nepřestávají udivovat. Paní Vandas Maufras Černohorská, předsedkyně Genderové expertní komory, v zatím nevykázaném roce 2019 působila jako produkční Konference integrace, kterou pořádalo Integrační centrum Praha (od roku 2012 odčerpáno od státu minimálně 122 321 750,39 Kč), jejichž partnerem je mimo jiné i Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s., která nyní chce těch nechvalně slavných 360 000 Kč za nemajetkovou újmu pro uprchlíky od Ministerstva vnitra, ale to je už jiný příběh.

Převzato z Profilu.