Děti musí mít po takřka roce více připravených cest pro kvalitní vzdělání i v době covidové. Musíme je pro ně otevřít. Je již pět minut po dvanácté.

Z diskusí s učiteli, s řediteli škol, s rodičovskými iniciativami, ale také s organizacemi studentů, s odbory a občanskými výzvami mi vychází asi tento plán.

1) Od 15. února otevřít malotřídní školy. Malotřídních škol je pod tisícovku (počet dětí ve škole maximálně 75 dětí, obvyklý průměr je ale cca 25 dětí)

2) Od 15. února spustit pilotní testování v malotřídních školách, kde ředitelé pravidelně komunikuji s rodiči a jde o malé obce. Na této skupině škol je možné vyladit citlivost testování vůči dětem, komunikaci s rodiči, učitelkami a učiteli. Malotřídky dokončují v těchto dnech anketu mezi rodiči. Podle návrhu rodiče udělají test doma , v obálce (speciální) ho dítě odevzdá před vstupem do školy. Tím je vyřešena i citlivost osobních údajů i maximální pečlivost a opatrnost v bránění šíření koronaviru. Covid 19 je tu bohužel stále s námi a mutuje.

Tak postupují na školách i v Rakousku. Naše epidemiologická situace je aktuálně horší. Umožňuje alespoň zahájení pilotáže testování u menšího počtu škol a nový návrh pro přístupnost škol vzhledem již k ročnímu výpadku prezenčního vzdělávání dětí.

3) Otevřením malotřídních škol současně zpřístupníme spravedlivě vzdělání dětem, které leckdy i po roce v malých obcích a okrajových nebo horských částech republiky nemají zajištěnou konektivitu nebo technické vybavení pro online výuku, nebo mají objektivně ekonomicky horší podmínky. Právo na vzdělání dětí nesmí být jen na papíře (zvláště, když se ten „papír“ jmenuje Listina základních práv a svobod).

4) Do 15. února zajistit ochranné pomůcky (respirátory a další), vhodné a šetrné testovací sady a další potřebné materiály pro první fázi. Nejen směrem k dětem, ale také pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům ve školách.

5) Přednostní pozornost věnovat v podstatě od jara otevřeným mateřským školám (učitelky píší na všechny strany, ale nikoho ho to příliš nevzrušuje, ten cynismus až děsí), diagnostickým a výchovným ústavům, dětským domovům a školským poradenským zařízením a speciálním školám (a samozřejmě později otevřeným 1. a 2. třídám).

6) Soustavně sledovat a analyzovat statistiky o výskytu nemoci v jednotlivých věkových skupinách dětí – jak těch, které již docházejí do školy (viz bod 4) a rozhodnout o otevření 3. tříd ZŠ i v nejvyšším stupni PES. 1. až 3. třída ZŠ je absolutně klíčová pro úspěch ve vzdělávání dětí (elementaristika), – tak postupně nově otevíraným školám podle plánu, i ve skupinách pedagogických a nepedagogických pracovníků.

7) V součinnosti s rodičovskými iniciativami připravovat šetrné a citlivé testování, uskutečnit podpůrnou a informační kampaň mezi rodiči, dětmi a studenty, připravit řešení vzdělávání pro ty děti, které se testovat nemohou.

8) Zajistit do 1. března ochranné pomůcky, testovací sady a další nutné materiály pro druhou fázi.

9) 1. března po vyhodnocení stavu v malotřídkách zahájit výuku u závěrečných ročníků učňovských škol, u maturantů a u žáků devátých tříd ZŠ, a rozšíření o malotřídní školy a 3. třídu ZŠ.

10) Zajistit ostrou fázi testování dětí, žáků a studentů ve školách. Testy musí být vyhodnocené okamžitě a výsledky mohou být zpracovány v již nyní existujících systémech a databázích. U studentů středních škol a učilišť jít také cestou sebetestování doma šetrnými testy.

11) Obsah vzdělávání u devátých tříd ZŠ a u závěrečných ročníků středních škol a učňovských zařízení zaměřit na klíčové vzdělávací oblasti pro následnou praxi či pro pokračování ve studiu na vysoké škole, což se přirozeně kryje s předměty, ze kterých učni a studenti skládají závěrečné či maturitní zkoušky. Umožnit školám pracovat s počty hodin a s dotací jednotlivých předmětů.

12) Do 1. března připravit masivní národní plán dorovnání rozdílů ve vzdělávání v tomto školním roce i pro roky následující (Absolvent 2021+). Připravit základní obrysy plánu včetně financování projektu a to se zaměření především na:

a. posílení doučování individuálního i v menších skupinách,

b. posílení „neformálního“ vzdělávání s pomocí školních družin, středisek mládeže, mládežnických organizací a sportovních klubů,

c. zajištění mimořádných škol v přírodě či letních vzdělávacích kempů,

d. kurzů u mateřských středních škol a učilišť (případně zaměstnavatelů) pro nové pracovníky – absolventy oborů,

e. pro a – d zajištění finančního krytí hodiny navíc, nadúvazky, odpolední (víkendové) vyučování, praxe atd…

f. kurzů na vysokých školách zaměřených na dorovnání znalostí,

g. finančně a organizačně podpořit případné úpravy semestru.

Řada těchto opatření může mít příznivý sekundární ekonomický efekt, především ale je třeba učinit maximum pro zabránění neúspěchu dětí a případné vyšší nezaměstnanosti generace.

13) Zajistit skutečné přednostní očkování pedagogických i nepedagogických pracovníků (dobrovolné) ve školství od mateřských škol až po vysoké školy včetně základních uměleckých škol, speciálních škol a dalších zařízení. Cílem je nejen ochrana zdraví pracovníků a bezpečnost práce, ale splnění jedné ze základních podmínek pro bezpečné znovuotevření a zpřístupnění škol.

14) Novelizovat školský zákon tak, aby ředitelé mohli reagovat na změny situace v místech a regionech kombinací prezenční, distanční a individuální výuky – volají po tom speciální školy (různé specifické potřeby dětí a nadání dětí) i střední (u praxí). Zákonem upravit dostupnost k internetu a technickému vybavení k online výuce pro děti z ekonomicky slabších rodin.

15) Dále již využít upraveného školského PSA pro co nejrychlejší otevření škol při respektování vývoje epidemiologické situace. Učinit zásadnější opatření pro bezpečné pracovní podmínky na pracovištích v provozech podniků a firem a k zabránění šíření covid 19, včetně podmínek dopravy do/z zaměstnání i snížení výpadku financí u lidí a rodin z důvodu karantény či onemocnění – vyšší covidnemocenská.

Kateřina Valachová