Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych i já se vyjádřila k návrhu státního rozpočtu na rok 2020, zejména z oblasti vzdělávání. Vláda plní svoje programové prohlášení týkající se naplnění minimálně 150 % platu v úrovni roku 2017 jak směrem k pedagogickým pracovníkům, tak směrem k nepedagogickým pracovníkům. Co je samozřejmě důležité říci, že toto samotné je minimální závazek. Nicméně bych chtěla říct, že oceňuji, a neříkám to poprvé ani naposledy, přístup paní ministryně financí vaším prostřednictvím, pane předsedající, z hlediska toho, jakým způsobem přistupuje ona k návrhu rozpočtu toho, co se týká vzdělávací soustavy, vzdělávacího systému.

Cením si toho, že Ministerstvo financí respektuje, a to už po dobu několika let, a je to dobře, je to velmi dobře, a dříve to tak ani náhodou nebylo, a tam nám vznikalo podfinancování našich škol i platů učitelů a neučitelů, tyto principy: zaprvé už několik let po sobě rostou jak učitelské platy, tak platy nepedagogických pracovníků. Každý ředitel školy ví, že pokud nedostane dost do obou těchto skupin, přetahuje se takzvaně o ohlodanou kost a někde mu nakonec chybí. Konec konců to, že to ředitelé škol takto museli dříve řešit a stále v menší míře jsou pořád nuceni takto někde postupovat, o tom vypovídají státní závěrečné účty, ze kterých je patrné, že náš cíl, který v návrhu rozpočtu, a tedy v rozpočtovaných výdajích, je předpokládán, například zvýšení platů učitelů o 15 %, jak to bylo v minulém roce, a následně tedy zvýšení i mezd nepedagogických pracovníků o 10 %, takže ačkoli objemově je vyplaceno vše, tak tyto částky v reálu nesedí a učitelé povětšinou dosáhnou reálného zvýšení cca o 10 %.

Dlužno také dodat, že samozřejmě ty peníze zcela nezmizí a že opakovaně nepedagogičtí pracovníci v reálných mzdách, podotýkám průměrně, naopak získávají víc, než bylo rozpočtováno. Nicméně vážím si toho, že Ministerstvo financí a paní ministryně financí v případě platů učitelů a mezd nepedagogických pracovníků postupuje už několik let stejným způsobem, zvyšuje objemy v obou kategoriích.

Druhá věc, která je důležitá z hlediska rozpočtu - a jsem ráda, že rozpočet to opět respektuje - podotýkám, že k této dobré praxi se vrátilo Ministerstvo financí teprve od roku 2016, předtím minimálně deset let nerespektovalo z hlediska financování našich škol reálné počty dětí ve školách - zkrátka to, kolik dětí musíme odučit, kolik dětí má docházku a dochází do našich veřejných škol. Tohle bylo zase jedním z důvodů, jak vznikalo podfinancování českého školství. Také toto Ministerstvo financí od roku 2016 respektuje a také v tomto návrhu rozpočtu pro rok 2020 máme tedy tak zvané, tak zvané výkony navíc, tzn. Ministerstvo financí respektuje to, jaké jsou reálné počty dětí ve školách. To je tedy řekněme druhý princip, který je zcela v pořádku.

Třetí princip - a tady bych řekla, že v posledních pěti letech se to už asi dvakrát stalo, nicméně nyní se to stává potřetí a stává se to v nejvyšším objemu, kdy Ministerstvo financí v dalším roce, tzn. ve výhledu, už počítá minimálně s nějakou základní částkou pro učitelské platy a mzdy nepedagogických pracovníků, jejich navýšením. Tohle je věc, která je plně v souladu s doporučujícími usneseními Sněmovny, které jsme opakovaně přijímali od roku 2016, aby už ve střednědobém výhledu jsme viděli, jak budou růst rozpočty škol, jak bude růst rozpočet Ministerstva školství. I tuto záležitost si dovolím ocenit.

To, co se táhne jako červená niť mnoha roky této i předchozí vlády, kde se snažíme o to, aby ty peníze, které vybojujeme pro učitele na vládě a schválíme tady v Poslanecké sněmovně, také doputovaly do peněženek učitelů a oni je tam našli, tzn. abychom měli spravedlivé financování škol a jistotu, že každému učiteli se opravdu přidá tolik, kolik jsme my narozpočtovali nebo kolik jsme rozhodli, tak tady od 1. ledna v plné síle má být nastartována reforma financování regionálního školství. Podotýkám, že ačkoliv tomu říkáme vznešeně reforma, v podstatě to z pohledu veřejných financí, protože projednáváme státní rozpočet, znamená pouze to, že budeme schopni uhlídat to, co tzv. nahoře, na Ministerstvu školství rozhodneme po schválení Sněmovnou z hlediska rozpočtu pro školství, že také budeme mít plnou kontrolu pod sledováním těchto finančních prostředků směrem ke školám a budeme mít jistotu, že každá škola dostane dost finančních prostředků z hlediska platových tarifů a ohodnocení objemově na zajištění nárůstu platů a mezd. Tohle pokládám za velkou věc, byť, jak říkám, říkáme tomu vznešeně reforma a v podstatě to znamená prosté sledování veřejných prostředků a něco, co je do určité míry možná zcela jasné, že by to tak mělo být, ale nebylo to tak a dvacet let na reformu financování regionálního školství čekáme.

Víte, že reforma financování regionálního školství byla prosazena za předchozí vlády na jaře 2017, tehdy jsem ji prosadila já. Musím říct, že jsem velmi ráda - byť tedy s ročním zpožděním, že reforma financování regionálního školství bude nastartována v plné míře od 1. ledna, a musím říct, že z hlediska praxe tak, jak to vnímám ve školách, nakonec bylo oceněno i to, byť se jednalo o roční odklad, že finanční prostředky pro reformu financování regionálního školství začaly být Ministerstvem školství postupně uvolňovány, což tedy nejvíce měly pocítit mateřské školy, ale také z hlediska ostatní soustavy škol všichni z hlediska dodatečných prostředků rozdělených na podzim tohoto roku řekněme už na přípravu, na start reformy od 1. ledna. Toto je z hlediska mého pozitivní skladba rozpočtu a je to fér z hlediska toho, co bylo programovým prohlášením přislíbeno a v čem jsme také navázali - a školství především potřebuje stabilitu - na předchozí vládu.

Určitě se ale vyjádřím i k tomu, co bychom měli mít na paměti z hlediska naplnění programového prohlášení, protože jsme v polovině funkčního období Sněmovny, legislativní proces má nějakou svou cestu a pokud chceme splnit svoje sliby a závazky, leckdy na které tady čekají učitelé opravdu hodně dlouho, tak nás čeká tady ve Sněmovně kromě té práce projednávání rozpočtu a schválení rozpočtu také práce změn zákonů.

Především bych chtěla upozornit na to, že jak jsem pochválila - a skutečně si myslím, že to je dobře, byť se neustále kritizuje, že je to málo - úsilí vlády o zvyšování rozpočtu školství, tak také musím říct, že samozřejmě o něčem se tak úplně veřejně nemluví a je dobré o tom veřejně mluvit dříve, než nesplnit to, co jsme slíbili. Pokud se totiž bavíme o minimálním nárůstu platů učitelů a mezd nepedagogických pracovníků, měli bychom se také soustředit na to, že je závazkem naší vlády zlepšit podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku. Ono to zní jako klišé, ale já vás ubezpečuji, že učitelé a ředitelé škol velice přesně ví, co tato věta znamená. Také není náhoda, že se tato věta v programovém prohlášení vlády objevila. Jde o to, že co se týká navyšování platových tarifů nebo řekněme osobních příplatků učitelů, dalších nepedagogických pracovníků, tak to je upřímně řečeno absolutní minimum. To, abychom skutečně zkvalitňovali vzdělávání v našich školách a skutečně zlepšovali podmínky učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve školách, k tomu potřebujeme mnohem víc. Potřebujeme dostatečně ohodnotit další pedagogické profese, potřebujeme radikálně zvýšit a zákonem zajistit zvýšení třídnických příplatků, specializačních příplatků, ale také potřebujeme zajistit dostatečné finanční prostředky pro tzv. přímou pedagogickou činnosti. Ti z vás, kteří se této materii nevěnujete odborně, specializačně, nemáte ji ve svém portfoliu, zjednodušeně to znamená, že řada profesí, jako jsou např. metodici školní prevence, účinně ve školách mohou působit pouze tehdy, pokud mají vedle svého učitelského úvazku také dost prostoru se věnovat této své specializaci. Toto všechno samozřejmě stojí peníze bezpochyby a měli bychom tedy usilovat o to, abychom i tento závazek, tedy nejpozději v tom následujícím rozpočtu, dokázali naplnit a nezapomněli, že v programovém prohlášení vlády je.

Pokud se týká třídnických příplatků a specializačních příplatků, je nutno rozumět určitému neklidu nebo možná netrpělivosti, v uvozovkách prosím vás, učitelů a učitelek. Musíme si totiž připomenout, že to byla Poslanecká sněmovna a následně i Senát v roce 2017, který schválil tzv. kariérní řád. Tehdy kolem toho byla velká debata, říkalo se leccos, co tam je, nebo co tam není, nicméně co tam bylo a co je důležité říct, bylo tam právě ono zvýšení třídnických příplatků, byly tam peníze na uvádějící učitele, bylo tam zvýšení specializačních příplatků. Pokud si připomeneme, co se stalo v Senátu, tak tam se nestalo nic, že by někdo při vrácení do Sněmovny nesouhlasil s těmito kroky. Bylo několik měsíců před volbami a stalo se jenom to, že se nám řeklo - je to málo, je to málo, dejte víc. A Poslanecká sněmovna následně tři měsíce před volbami neschválila nic. A víte, co se stalo od té doby doposud z hlediska třídnických příplatků, specializačních příplatků, snižování přímé pedagogické činnosti, zkrátka systémové kvality? Nestalo se nic.

Nestalo se nic, protože zkrátka se věnujeme dalším krokům z hlediska zvyšování platů a mezd učitelů i nepedagogických pracovníků, nicméně myslet si, že učitelé a ostatní pracovníci ve školách jsou s tímto spokojeni, je poměrně naivní. Zvyšování platů a mezd ve školách je samozřejmě správně, ale také je důležité říct, že do jisté míry pořád i po obrovských částkách za poslední tři čtyři roky, zvyšování rozpočtu školství, tak stále se z pohledu průměrných platů, průměrných mezd ve školství jedná o narovnávání rozdílů, které máme vůči ostatním systémům, jako jsou například policisté, hasiči, zdravotní pracovníci, zdravotní sestřičky. Nemluvím o lékařích.

V roce 1990 to bylo tak, že lékaři a učitelé brali zhruba stejně. Zeptejte se teď, kolik berou lékaři. Vidím, že pan ministr zdravotnictví vytřeštil oči. Já rozhodně nechci snižovat mzdy nebo platy lékařů, nicméně všichni víme, že je to minimálně 2,5násobně průměrně víc než plat učitele. A to není fér. Není to fér proto, že z hlediska zdraví a zdravotní péče samozřejmě chceme, abychom měli kvalifikované lékaře v nemocnicích, aby se starali o naše zdraví. Myslím si ale také, že bychom měli usilovat o to, aby stejné podmínky a stejný přístup byl směrem k učitelům tak, aby učili ti nejlepší z nás. To, aby učili nejlepší z nás, je úplně přirozená věc a je to něco, za co bychom měli bojovat a co bychom neměli vzdát.

Upozorňuji tedy znovu že, co se týká tedy zvyšování kvality, třídnických příplatků a specializačních příplatků, tak v této věci jsme se neposunuli. Abych byla spravedlivá, nepletu-li se, Ministerstvo školství otevřelo zvyšování třídnických příplatků a doufám, že jsem přesná, pokud řeknu, že došlo tedy ke zvýšení o asi částku sto korun v nějaké hladině.

Další věc, na kterou bych chtěla upozornit, je to, že v minulém funkčním období vlády docházelo po několik let k tomu, že jsme takzvaně narovnávali zvyšování platových tříd v platových stupních a narovnávali jsme to, aby tak, jak je služebně starší učitel, učitelka ve škole, tak aby také tento řekněme platový automat fungoval tak, aby čím déle tedy ve škole učitel, učitelka je, tak, aby se také zvyšovaly, nikoliv skokově, ale pravidelně platové tarify. Podotýkám, že toto úsilí nás stálo vysoké finanční prostředky v řádech miliard korun z hlediska platových tarifů.

Co se týká platových tarifů, tak jsme do dokázali tzv. Dobešovy reformy, asi si na to všichni vzpomínáte, narovnat a také v dlouhodobém záměru vzdělávací soustavy, který nyní projednává školský výbor a bude to také projednávat plénum této Sněmovny, také tam z hlediska předchozího dlouhodobého záměru je toto pozitivně kvitováno. Podotýkám, je to oficiální dokument vlády, že je narovnání platových tarifů pozitivně kvitováno. Důvod, proč o tom mluvím, je ten, že tady schvalujeme objem, který je dán rozpočtu, ovšem co neschvalujeme, a na to samozřejmě nemá Poslanecká sněmovna vliv, jakým způsobem následně dojde z hlediska Ministerstva školství k rozhodnutí o tom, jak budou platy zvýšeny, to znamená, jaký bude poměr mezi platovými tarify a osobními příplatky. To, že to veřejné prostředky, a tedy státní rozpočty v minulých letech stálo obrovské peníze v řádech miliard korun, narovnávání platových tarifů a platových stupňů u tzv. učitelské tabulky, to má zásadní rozpočtový význam i z hlediska veřejných prostředků pro to, že nyní se z veřejných médií, nebo z médií, ale i na půdě školského výboru dozvídáme to, že je záměrem Ministerstva školství zvýšit platy všech učitelů o pevnou částku, podotýkám pevnou částku, a následně tedy probíhá jakási licitace, která doposavad není ukončena z hlediska Ministerstva školství s dalšími účastníky tohoto, řekněme, sociálního dialogu nebo tripartitního dialogu, jakým konkrétním způsobem se platy učitelů a mzdy nepedagogických pracovníků zvýší.

Zmiňuji to proto, že to samozřejmě nedává logiku. Nedává logiku nejprve z veřejných zdrojů v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávací soustavy narovnávat platový automat a učitelskou tabulku, investovat do toho miliardy korun, pochválit se za to, jak se to povedlo v dlouhodobém záměru vzdělávací soustavy, který nyní Parlament projednává, a následně navrhnout zvýšení o pevnou částku, která samozřejmě tento automat naruší.

Co se týká zvyšování platů nebo mezd nepedagogických pracovníků, musím ocenit, a má to zase rozpočtový význam z hlediska rozpočtu, že na školském výboru bylo jasně uvedeno, z jaké výchozí částky Ministerstvo školství vychází z hlediska naplnění svého slibu nebo našeho slibu, vládního slibu, tedy minimálního růstu platů 150 %, jejich výše, pro 2017. Tam bylo uvedeno, že se tady jedná o duben 2018, tam tedy zveřejněnou sumu a od této tedy máme odvozovat to minimální naplnění tohoto závazku vlády. Myslím si, že to je důležitá informace, protože, jak víte, Sněmovna opakovaně přijímala usnesení týkající se opakovaného zvyšování platů učitelů a já jsem ráda, že jsme si toto vyjasnili a můžeme tady i v tomto smyslu nejenom z hlediska rozpočtu, ale i dalších věcí v rámci změn vzdělávacího systému diskutovat.

Na co bych chtěla poukázat, a budu ráda pokud v rozpravě k tomu budeme mít větší prostor k vyjádření, i případně stran pana ministra školství, tj. závazek vlády týkající se vysokých škol, veřejných vysokých škol, protože vnímáme určitou kritiku, která se tedy donesla i nám v rámci školského výboru stran vysokoškolských pracovníků, akademických i neakademických. Já bych asi možná zdůraznila zejména ty neakademické, protože na ně se někdy zapomíná, že jsou také potřeba k zajištění chodu vysokých škol, a budeme se tímto v následujících týdnech zabývat i na podvýboru školského výboru i následně školském výboru. Myslím si, že s ohledem na závazky, které máme v programovém prohlášení vlády, ale i s ohledem na platná usnesení Sněmovny, která se týkají mimochodem tedy i platů a mezd akademických a neakademických pracovníků, pokud si je pečlivě přečtete, tak budu ráda, pokud využijeme příležitosti i jako vláda toto při projednávání rozpočtu vysvětlit, jaký je tedy další plán tak, abychom doporučení Sněmovny nebo i tedy programové prohlášení dokázali do konce funkčního období vlády naplnit. Děkuji. Děkuji předem za to. Děkuji samozřejmě předem za to i z hlediska právě akademických a neakademických pracovníků v rámci veřejného vysokého školství.

Poslední věc, kterou bych ráda zmínila a byla bych ráda, kdyby se stala předmětem rozpravy, je fakt investic do školské infrastruktury. Všichni totiž vnímáme debatu veřejnou, odbornou, ale myslím si, že i občanskou, která se týká toho, že dalšího kvalitativního zlepšení v rámci vzdělávacího systému samozřejmě dosáhneme především, pokud dokážeme zajistit menší počty dětí ve třídách. Týká se to jak mateřských škol, tak základních škol. Určitě dobrým a poctivým krokem vlády je, a jsem za to ráda, právě reforma financování regionálního školství, protože ta nám takříkajíc dá do těch věcí nějaký základní pořádek. Myslím si ale také, že co se týká počtu dětí ve třídách, měli bychom mít jasno o síti mateřských a základních škol. Také toto je součástí programového prohlášení vlády. O počtu dětí ve třídách, a následně tedy i síti mateřských a základních škol mluvím zejména proto, že otázka jasné představy o tom, jak má síť škol vypadat, nemůže být odbyta případně tím, že zřizovateli jsou obce, města, v případě středních škol kraje.

Síť škol je určitě něco, čemu by se měla vláda a Ministerstvo školství přihlásit, a protože jako právník a legislativec samozřejmě vím, jaké zákony k tomu je potřeba otevřít, a protože také znám legislativní plán i výhled legislativního plánu prací vlády, kde tyto změny nenalézám, budu ráda, pokud si toto i dnes v rámci projednávání rozpočtu můžeme vysvětlit nebo zpřesnit.

Týká se to samozřejmě také toho, že pokud měníme financování v regionálním školství, tak bychom měli mít představu o síti škol proto, abychom dokázali velmi přesně indikovat následně dopady z hlediska financování soukromých a církevních škol. Pokud toho nebudeme schopni, tak to samozřejmě může ohrozit - a proto to má souvislost rozpočtu, který projednáváme - i plnění těch závazků, např. platových a mzdových, tak jak je máme ve výhledu 2021.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Ještě jednou tedy upozorňuji na ty věci, které v programovém prohlášení vlády skutečně posouvají náš vzdělávací systém vpřed. A zároveň si myslím, že je dobré odpovědně s ohledem na platná usnesení sněmovny, která zavazují jak nás koaliční poslance, tak opoziční poslance, debatovat o těch věcech, které z hlediska těchto doporučení vyplývají, a které by se měly objevit v rámci rozpravy rozpočtu. Děkuji vám.