Já se pokusím neopakovat, co tady zaznělo z mnoha úst, a ani se nebudu snažit hledat viníka. Nemyslím si, že navýšení platů sester je to, co je tou vinou za to, že chybí peníze. Já si myslím, že opravdu problém je koncepce. A v poledne byla tisková konference, kde všichni zástupci ze všech klubů, ze všech klubů jasně a srozumitelně řekli, že digitalizace a elektronizace je něco, na čem nám záleží všem poslancům, že se o to budeme snažit ve shodě s vládou. To znamená, já jsem byl velmi, velmi spokojený, že jsem užitečný a že se odborně na něčem dokážeme shodnout bez rozdílu, v jaké jsme straně, a že jsme připraveni posunout v tomto směru republiku dál, tak aby to bylo ku prospěchu občanů. A myslím si, že sociálně zdravotní pomezí je nejméně stejně důležité, ne-li víc důležité než digitalizace. Tak jak tady zaznělo, dneska je 50 % občanů státní pojištěnci. Tedy to nejsou jenom matky na mateřské, ale to jsou lidé, kteří prostě nemají na to, aby platili pojištění. A počet těchto občanů bude narůstat. Odhady znějí, že za deset let jich bude šest a půl milionů, že jich bude řekněme 60, ne-li víc procent, 70 procent. Ty odhady se liší. Porodnost zásadním způsobem nestoupá a přibývá občanů, kteří se dožívají vyššího věku, ale přitom zásadním způsobem neroste jejich Karnovského index. To znamená, ti občané sice mají vyšší věk, průměrný vyšší věk, ale jsou často ve velmi špatném zdravotním stavu a potřebují pomoc. Potřebují nejenom zdravotní pomoc, ale potřebují pomoc pečovatelů, pomoc sociálních zařízení a definice, tak jak je hranice mezi sociální a zdravotní péčí dána legislativou a normami, ta si myslím, že v této fázi už je přežitá. Je potřeba o ní znovu diskutovat.

Ze všech těch důvodů bych nesmírně ocenil, abychom se k tomuto tématu postavili nejenom z hlediska vyřešení situace v letošním roce, která se prostě musí vyřešit. Pokud ji nevyřešíme a pokud nenajdeme sílu k tomu jednotně zavázat paní ministryni a vládu, aby peníze nalezla, tak jsme zklamali jako poslanci, kteří jsme sem byli voleni bez ohledu, za jakou to bylo stranu. Ale měli bychom hledat také koncepci a měli bychom také hledat to, jak budeme situaci řešit v příštích letech, protože máme konec března, blíží se duben, za půl roku budeme hlasovat o rozpočtu a budeme o něm diskutovat. A rozpočet se začíná připravovat někdy o prázdninách. To znamená, už teď je nejvyšší čas se bavit o tom, co bude v příštím roce a v příštích letech. A ta situace se sociálně potřebnými se bude rok od roku zhoršovat. Nebude se rozhodně zlepšovat. Proto bych velmi rád, aby jak paní ministryně, tak pan ministr zdravotnictví začali intenzivněji spolupracovat a intenzivněji společně, společně, společně předkládat zdravotnímu výboru a sociálnímu výboru řešení dlouhodobé situace.

Za mě byla naprosto odstrašující zkušenost, kdy jsme měli společné jednání stran psychiatrické péče, která bude vyžadovat řešení, kde se setkaly oba dva výbory Parlamentu, jak sociální, tak zdravotní, kde přišel senátní výbor, kde byl ministr zdravotnictví a paní ministryně nebyla. My jsme v obrovském počtu poslanců a senátorů, my jsme seděli v obrovském počtu odborníků, kteří tam vystupovali, a neposunuli jsme se ani o píď, ani o píď, protože jsme se nedozvěděli, jak tedy po prázdninách vše bude řešené v té sociální stránce. A všechna tato péče, ať si říká kdo chce, co chce, je sociální nebo zdravotní pouze podle toho, v jakém zařízení se poskytuje. Ten stejný pacient, který leží v "eldéence" má zdravotní péči. Ten stejný pacient, když leží v nemocnici, která ho nemá kam přeložit, má zdravotní péči. Když leží v ústavu sociální péče, má sociální péči. Pokud je doma, chodí za ním sociální pracovníci a starají se o něho příbuzní, má sociální péči a pomáhá tomu stát. My se bavíme o pacientech, kteří jsou v těžkém, často ve složitém zdravotním stavu, v těžké zdravotní situaci, mají závažné choroby a bavíme se o kvalitě jejich života. Bavíme se o tom, aby kvalita jejich života byla co nejvyšší. My se nebavíme o tom - je jedno, jestli se bavíme o zdravotní nebo sociální péči, jestli se tito lidé mohou vyléčit. Nemohou. Nikdo z nás se finálně nevyléčí, všichni z nás nakonec umřou. Není trik, jak to obejít.

A proto bychom se o tomto měli bavit opravdu koncepčně, dlouhodobě. Měli bychom se o tom bavit odborně a nedělat z tohoto politikum, protože toto není žádné politikum. Je to něco, co potřebují občané ve všech našich krajích. Je to něco, kde musí být naprostá, naprostá shoda Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Oba dva ministři se musí shodnout na tom, jak toto budou řešit, a to nejenom krátkodobě, v letošním roce, kdy to řešení prostě musí být nalezeno. (Důrazně.) Bavit se o tom, že třeba nebude, je naprosto iluzorní a směšné. Prostě musíme ho najít!

Ale je to něco, co musíme nachystat do rozpočtu na příští rok, a co musíme připravit. A ne se tady nedůstojně handrkovat, jestli přidáme peníze tam nebo onde. My prostě musíme toto brát za naši absolutní prioritu. A pokud to neuděláme, zklamali jsme jako poslanci. (S důrazem.)