Možná ale nebude tak zle, když i „zcela objektivní hlídací pes demokracie“ Česká televize na několik dní, obdobně jako Taiwanec Vystrčil, nebo vymítač ruského vlivu, ministr zahraničí Kulhánek, taktně oněměli.

Americká zpravodajská služba NSA, efektivnější obdoba naší Státní bezpečnosti, odposlouchávala již v roce 2016 vrcholné politiky Evropské unie. V jejím hledáčku byli například Angela Merkelová, Silvio Berlusconi, italský velvyslanec při NATO, nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Ten byl údajně monitorován kvůli zájmu Spojených států chránit své největší ropné společnosti, a to i přes fakt, že americká vláda podepsala dohodu s OSN, že se v takových akcích angažovat nebude.

V důsledku přísně utajovaného vlastnictví společnosti Crypto měli Američané pro změnu ve spolupráci s německou zpravodajskou službou BND, unikátní možnost a tu také zcela jistě využívali, jak odposlouchávat více než sto třicet vlád a tajných služeb. Bohužel se tato špionáž týkala opět většinou jen vlastních spojenců, protože země jako Čína, Sovětský svaz a později Rusko, přístroje firmy Crypto nikdy nepoužívaly.

Před sedmi lety se také provalil skandál, že americké tajné služby odposlouchávaly komunikační sítě Mezinárodního měnového fondu či Světové banky. S přiznáním, pod tíhou ověřených informací musel „vyjít na světlo světa“ tehdejší ministr zahraničí John Kerry, přestože americký prezident Obama dlouhou dobu sám tyto aktivity popíral. Německý Spiegel přišel v této souvislosti také s velice zajímavou informací, že americká rozvědka NSA má v Evropě na osmdesát specializovaných pracovišť na odposlechy, přičemž jedno z těchto míst se nachází i v Praze. A to už je skutečně efektivní přístup, provádět odposlechy přímo z dotyčné partnerské země.

Nejnovější odhalení dánských médií dokazují, že dánští tajní agenti opět napomáhali svým americkým kolegům z NSA špehovat evropské politiky. A to minimálně v letech 2012 – 2014, kdy byl americkým viceprezidentem nynější prezident Joe Biden.

Stěžují si Němci, stěžují si Francouzi a zcela oprávněně, přičemž důrazně požadují vysvětlení. Protesty se ozývají i z postů nejvyšších, tedy Elysejského paláce a německého kancléřství. Francouzský prezident Macron se jasně vyjádřil, že americké odposlechy nejsou mezi spojenci přijatelné a ještě méně mezi spojenci a evropskými partnery.

Jen zodpovědní čeští politici mlčí a přitom odsuzující stanovisko, minimálně ministerstva zahraničních věcí, by bylo zcela na místě. A tak americká kázání o významnosti a kvalitě transatlantického spojenectví či o potřebě morálky a světové demokracie mohou pokrytecky pokračovat, a to aniž bychom sami „hnuli spojeneckou brvou“!