1. 9. 2022 - Varšava: Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Dnes, v den 83. výročí začátku druhé světové války, to oznámil Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

"K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody a bylo by tedy možné ji zvýšit," uvedl Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího muže polské politiky. "To je částka, kterou německé hospodářství unese," řekl také během vystoupení na Královském zámku ve Varšavě. Proces získání reparací podle něj bude "dlouhý" a obtížný".

Asi šest milionů polských občanů, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200.000 civilistů.

Německo je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO. Bojovný postoj, který PiS vůči Německu zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše agentura Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (tehdy 19,6 bilionu korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.

A jak jsme na to my, Česká republika?

Velice špatně!  Předchozí Babišova vláda můj tehdy poslanecký pokus o nápravu této historické nepravosti a obrovské křivdy shodila úplně ze stolu. A vláda premiéra Fialy je na tom úplně stejně. Morálka a vlastenectví chybí v naší zemi úzkostně mnoho let. Čeští občané a jejich oprávněné nároky v podstatě nikoho nezajímají, snad jen tehdy, když by mohli mít z toho zodpovědní politici sami nějaký benefit.

Pro bližší orientaci v problému, a též jakýsi popis mého marného sněmovního boje bych vřele doporučoval si přečíst následující řádky. Jedná se o autentický přepis sněmovních stenozáznamů.

Interpelace na předsedu vlády ČR  - Andreje Babiše (ANO)

Poslanec Jiří Valenta, 13. 9. 2018 (ZDE):

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, Polsko v nedávných dnech vyčíslilo Německu škody, které mu byly způsobeny druhou světovou válkou. Tento účet zohledňuje nejen smrt 5 163 000 Poláků, z čehož bylo 90 % Židů, ale také škody ve městech, které způsobila, napáchala německá armáda. V přepočtu se jedná o požadavek ve výši 312 mld. korun. Polská komise již začala připravovat podklady pro jeho faktické vymáhání. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz dokonce označil takovouto náhradu za svoji prioritu, a to bez ohledu na fakt, že Německo je v dnešní době pro jeho zemi klíčovým partnerem, s nímž je nutno mít přátelské, ale současně zcela jistě i historicky korektní vztahy.

Ptám se vás: A co na to Česká republika? Ve znaleckém posudku Leopolda Chmely z roku 1945 se uvádí, že německá okupace způsobila Československu škody ve výši 430 mld. korun. Z toho např. na měně 135 mld., na zemědělství 45 mld., v židovském majetku 30 mld. nebo 43 mld. v rámci vojenských škod. Počet lidských obětí činil zhruba 365 tisíc.

Tvrzení kohokoliv, že Česko-německou deklarací z roku 1997, kde se Česká republika i Německo zavázaly nevznášet proti sobě majetkové nároky a požadavky, tudíž vyžadovat i reparace, je podle mnohých významných odborníků na právo irelevantní. Naše právní nároky prostě stále platí, což svého času potvrdil pro Právo mj. i ústavní právník profesor Václav Pavlíček, známý to odborník na tzv. Benešovy dekrety. Děkuji vám za odpověď. 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš (ZDE):

Chápu, že to je zajímavé téma. Chci jenom zopakovat, že co se týká Polska, podle našeho názoru Polsko nemá reálnou šanci od Německa ty reparace vymoci, protože nemůže své nároky uplatnit před žádným mezinárodním soudem. Je to nějaká politika. Podle části III. odst. 2 Postupimské dohody se Sovětským svazem se zavazuje, že ze svého vlastního reparačního podílu uspokojí reparační nároky Polska. Postupimská dohoda tedy žádné samostatné reparační nároky Polsku nepřiznala, resp. implicitně vyloučila. Na Postupimskou dohodu totiž navazovala dvoustranná dohoda mezi Sovětským svazem a Polskem ze dne 16. 8. 1945 o náhradě škod způsobených německou okupací, podle které se Sovětský svaz vzdal svých nároků na veškerý německý majetek na celém polském území a dále stanovil pro Polsko podíl 15 % ze svých reparací.

Polsko na rozdíl od Československa není smluvní stranou Pařížské dohody o reparacích od Německa, podepsané 14. ledna 1946. Polská studie neuvádí přesvědčivé mezinárodní argumenty pro neplatnost prohlášení polské rady ministrů vlády ze dne 23. 8. 1953, kterým se Polsko výslovně vzdalo svých reparačních nároků vůči NDR nebo Německu. Polská studie byla vydána analytickou kanceláří Sejmu pod názvem Právní stanovisko o možnosti Polska požadovat náhradu od Německa v souvislosti s mezinárodními smlouvami za škody utrpěné během druhé světové války. Takže se jedná o iniciativu Sejmu.