Děkuji, pane předsedající. Já jsem se nechtěla hlásit, dokonce jsem slibovala, že se nebudu hlásit, abych nezdržovala dnešní jednání, ve kterém už jsme se dostatečně zdrželi projednáváním těch místních poplatků. Nicméně nemůžu nereagovat.

Jinak milý pan kolega, můj předřečník, tady hovořil o tom, že dojde k byrokratizaci a zvyšování byrokratické zátěže orgánů činných v trestním řízení. Konkrétně hovořil o policii. Ale my jsme si tady několikrát říkali, že tento zákon sleduje ne rozmnožení devíti formulářů, které mi někdo hodí, jako když jsem teď v současné době na policii, neřekne mi k tomu slovo a řekne, podepište to. Přečtěte si to a podepište to. A pokud člověk není zběhlý v trestním právu, tak samozřejmě tomu ani nebude rozumět.

Tady se má na mysli, tou novelou - a byla bych ráda, kdyby se toto tady nepletlo dohromady - poučit srozumitelně, jasně a přiměřeně věku - a netýká se to jenom policistů - je tady napsáno, všechny orgány činné podle tohoto zákona ve všech stadiích. Tak to zase neredukujme jenom na polici. I státní zástupce, i soudce tak, aby porozuměl, co ho čeká. Aby chápal, co se sním děje před tím soudem. Aby to mělo i preventivní význam.

Čili nejde o byrokratizaci, jde o to, aby skutečně to trestní stíhání zatřáslo tím mladistvým tak, aby si uvědomil, že už končí legrace. Protože ona končí dovršením 18 let. A je to poslední možnost. A v tomto směru implementace té směrnice nám posiluje preventivní funkci trestního řízení vůči mladistvým. Tak jestli tohle se vydává za byrokratizaci, tak to považuji za trošku demagogické - hledala jsem teď vhodný zdvořilý výraz. A obzvlášť takový erudovaný policista, jako je pan poslanec Ondráček, velmi dobře ví, že v tomto ohledu mají velké rezervy zejména policisté. Takže já bych v tomto chtěla upozornit na ten rozdíl. To je první věc.

A druhá, o které se tady nehovořilo. Ona to zmínila paní ministryně v tom úvodním slově. My jsme dokonce šli i na odstranění těch obav z toho, že by náhodou někdo mohl zneužít toho, co se navrhuje, co se původně navrhovalo, nad rámec té směrnice. Že totiž v případech pochybnosti, jestli jde o dítě patnáctileté, tak by se vycházelo z fikce, že je mladší patnácti let, než se prokáže opak. Takže to jsme odbourali. Takže tam není ani tahleta hrozba, zůstává tam těch 18 let, což je požadavek směrnice.

A zase, já jsem zjišťovala u lékařů - protože tady byla diskuze, jak dlouho to trvá, jestli se někdo nemůže za to schovat a neprofitovat z těch benefitů, které se vztahují na mladistvého, třeba měsíce. Není tomu tak. Lékaři potvrdili, že současná medicínská věda je už natolik vyspělá, že v řádu dnů, maximálně dvou týdnů, ale to už říkají, že je maximum, se zjistí ten věk. Takže dejme tomu, že by někdo neoprávněně profitoval týden, deset dní, z toho, že je mladistvý a pak by se zjistilo, že už je mu 18 nebo 19.

Takže i tato pochybnost odpadá. A myslím si, že nejde o žádný převratný návrh novelizace. Že jde jenom o zlepšení možnosti využít toho zákona o soudnictví ve věcech mládeže k prevenci ještě závažnějších trestních činů, kterých by se už potom ten mladistvý dopustil, pokud by na něj neměl výchovný vliv průběh toho hlavního líčení, poučování ze strany orgánů činných v trestním řízení, upozorňování, že už je to poslední možnost, kterou má, aby se odvrátil od své potenciální kriminální kariéry. Děkuji.