Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, s tím jsem ani nepočítala, že budu mít prostor ještě dneska, protože jak je zřejmé, tak už mnoho prostoru mít nebudeme všichni, za pět minut končíme, což je velká škoda.

Chtěla jsem vás informovat trošku o tom vývoji práce na tomto velmi významném ústavním zákoně o celostátním referendu, protože jsem byla od samotného počátku přítomna. A pro rekapitulaci a proto, abychom si všichni osvěžili paměť. Samozřejmě je to xtý pokus o to, zavést tento institut a řekněme naplnit tak očekávání naší Ústavy do našeho ústavního pořádku.

Pokusili se teď o to tři předkladatelé, jak tady bylo opakovaně citováno. Já si teď dovolím kritickou poznámku. Mám to snazší, protože jak víte, tak hnutí ANO zatím žádný svůj návrh nepředložilo. Ani jednomu z předkladatelů se to nepodařilo na jedničku s hvězdičkou. Nechci teď klasifikovat pořadí a ani nebudu říkat, vytýkat ty chyby, kterých se předkladatelé dopustili, protože zde se již o to dostatečně bych řekla nejenom pokusila, ale i podařilo se na některé chyby dostatečně přesvědčivě upozornit opozičními poslanci.

Myslím si, a teď řeknu tu odvážnou myšlenku, kterou možná také některé a někteří z vás nebudou slyšet rádi, že by bylo optimální, kdyby jsme buď přesvědčili kolegy o tom, aby vzali svoje návrhy zpět a společnými silami připravili jeden návrh. Ale protože vím, že to hraničí s politickou naivitou toho největšího nebo nejhlubšího zrna, takže tento návrh říkám jenom jako teoretickou možnost, protože pak bychom měli větší šanci se nedopustit těch chyb, o kterých tady byla řeč.

Druhá možnost je, pustit všechny tři návrhy do druhého čtení. I při vědomí toho, že některé chyby - já uvedu a doufám, že se na mě nebudou předkladatelé z SPD zlobit, ale jako takovou opravdu velmi flagrantní chybu, že by se o státním rozpočtu nebo o daních, poplatcích, připustilo hlasovat v referendu. Takže ty chyby budou odstraněny a z každého toho zákona si vezmeme do komplexního pozměňovacího návrhu to, co z toho návrhu učiní potom návrh, který získá potřebnou ústavní, čili kvalifikovanou většinu hlasů a bude mít šanci uspět v závěrečném hlasování. Takže se kloním k názoru, i když to teď zní možná trošku odvážně, po všech těch debatách, kterých jsme byli svědky, po odborných seminářích, po pracovních kulatých stolech k názoru, že by nebylo od věci zamyslet se nad tím a podpořit všechny tři návrhy svými hlasy tak, aby mohly být projednány v příslušných výborech a v rámci komplexního pozměňovacího návrhu z nich dotvořit společný kvalitní návrh ústavního zákona o celostátní referendu. Myslím si, že by to šlo, ale jedině za jedné podmínky, že jednak převládne při hlasování většina z vás, kteří budou mít tuto optimistickou důvěru v to, že se nám to podaří.

A pak si osobně myslím, že by se neměla diskuse zvrhnout na dramatické mediální přestřelky toho typu, jak je možné, že jste pustili - a už jsme ty náznaky tady slyšeli - do druhého čtení něco, co by připustilo vystoupení například naší země z EU. Já bych byla první, která by pro takový návrh nikdy nezvedla ruku. A myslím si, že za hnutí ANO pochybuji, že by někdo tu ruku zvednul.