Děkuji za slovo, pane předsedající. Potvrzuji vaše slova. Vypadalo to, že se dostanu na řadu v deset hodin, tak jsem si chvilku počkal.

Já samozřejmě to neulehčím, ten spor ještě rozdmýchám. Já si pamatuji, a byl jsem tady jeden z těch poslanců, kteří tady seděli, když jsme schvalovali daňový balíček někdy mezi jednou a druhou hodinou ranní, a viděl jsem to zděšení z toho, co jsme tady schválili. Zděšeni byli takřka všichni. Ne úplně všichni, ale takřka všichni byli zděšeni. A všichni jsme upírali zraky k Senátu, co ta moudrá komora s tím udělá a jak to napraví. Tak to jsme tedy pěkně koukali a nestalo se takřka nic. Jediné, co je na tom návrhu ze Senátu pozitivní, je to, že trochu, ne úplně, ale trochu odlehčuje krajům a obcím, to znamená, že ten dluh víc převaluje na stát. To je jediné pozitivum. Ale ještě daleko větším hákem, než to udělala Poslanecká sněmovna, bere lidi. Já beru lidi samozřejmě všechny a máme tady zhruba půl milionu vysokopříjmových a zbytek, kteří mají nižší střední a nižší příjmy. To je realita.

Já odpovím i na Jardu Foldynu. Ale než se o tom začneme bavit, tak prosím pár čísel. Řekněme si, mezi které státy chceme patřit. Já řeknu jednu skupinu. Nejbohatší stát EU je Lucembursko v přepočtu na hlavu. Víte, kolik mají Lucemburčané daňových sazeb? Deset! Deset daňových sazeb z příjmů fyzických osob. Nejnižší začíná na nule, to znamená, že když chtějí pomáhat opravdu těm, kteří mají nízké příjmy, tak ti mají nulovou sazbu daně. Nejvyšší je 38 %.

Další stát, který jsme chtěli, aby nám sloužil jako vzor, Rakousko - čtyři sazby daně. Nejnižší opět 0 % pro ty nízké příjmy, nejvyšší 50 %. A Německo, další náš vzor - pět sazeb daně. Tam je to složitější, ale obecně, nejnižší 0 % a nejvyšší 45 %. To jsou státy, které by nám mohly sloužit jako vzor. Abych nevynechal dalšího souseda, tak Polsko má nejnižší sazbu daně 19 %, to znamená, to, co jsme navrhovali my, nejvyšší 40 %. To jsou sazby daně našich sousedních zemí. Slovensko má rovnou daň ve výši 19 %. Kdo má ještě rovnou daň v Evropě, je to konkrétně v EU, jsou to konkrétně čtyři státy. Nejnižší rovnou daň má Rumunsko, 16 %. A my jdeme na patnáct. My jdeme na patnáct, takže budeme vypadat ještě hůř než Rumunsko. To je reálný návrh obou daňových zákonů, a je úplně jedno, jestli jdou ze Senátu, nebo jdou ze Sněmovny. Oba dva jsou naprosto špatně a poškozují tuhle zemi.

Já si dovolím citovat paní ekonomku Horskou, kterou nijak osobně neznám, a pochybuji, že to je levicová, levicově (nesroz.) osoba, která řekla o daňovém balíčku, když odcházela, toto: "V krizové situaci, v jaké jsme, je každá koruna v rozpočtu dobrá, a my tady z rozpočtu vyhodíme spoustu peněz. Kdyby ty peníze alespoň došly k těm nízkopříjmovým, kterým pomohou, ale dvě třetiny z nich stát dává lidem s vyššími příjmy. Ty peníze se do ekonomiky nepropíšou a utopí se v zahraničí nebo v nemovitostech."

Já bych řekl, že přesněji to říct nelze. My místo toho, abychom přidávali těm, na které krize dopadne nejvíc, tak těm dáváme pár šušňů. Tady někdo říkal, že si ti lidé mohou ušetřit. Prosím vás, kdo z vás naposledy žil z dvaceti hrubého, když vám dá někdo tisícovku, myslíte, že ji ušetříte? No neušetříte. Nebudete žít v úplné bídě a trochu si přilepšíte, ale strašně málo. Vzhledem k tomu, jak stoupají ceny, a vzhledem k tomu, co to bude říkat, to znamená v budoucnu, a už to tady říkala Kateřina Valachová, je jenom otázka, kdy se zase vrátí poplatky ve zdravotnictví, kdy se zvýší ceny sociálních služeb, kdy zase začne nějaká debata o nějakém školství, nebo lidé si budou muset kupovat více pomůcek do škol pro své děti, tak vlastně nedostanou vůbec nic.

Ale je jedna skupina lidí, a velká, kterou tím daňovým balíčkem prohazujete úplně, a to jsou lidé na penzích. Ti totiž ze změny daní nedostanou ale vůbec nic. Těm se nezvýší vůbec nic a ti na tom budou ještě hůř, protože zaplatí všechno, co všichni ostatní. Příští rok by se jim měly zvyšovat, myslím v roce 2022, pardon, přes rok se jim bude zvyšovat důchod podle růstu mezd, to znamená, že by se jim neměl zvyšovat vůbec, pokud se tady ve Sněmovně nedohodneme na tom, že jim zásadně zvýšíme důchod nad rámec valorizace, ale nedáme jim z daňového balíčku ale vůbec nic

Stejně, nebo velmi podobně, jsou na tom lidé s nízkými příjmy. Samozřejmě dostanou třeba tisícovku navíc, ale obratem několik tisícovek navíc zaplatí, protože stát přestane poskytovat služby. Ne příští rok. Ne příští rok, příští rok děláme řeckou cestu. Nazdar, všechny prachy si půjčíme. Poskytneme všechno, co bylo teď, půjčíme si. Jak dlouho chceme vydržet řeckou cestu? V roce 2022, 2023? Anebo od těch lidí to začneme vybírat? Samozřejmě to začneme vybírat jinak. Protože ti lidé tu tisícovku několikanásobně vrátí.