Co je smyslem demokracie? Aby každý člověk měl svá práva, aby stát ctil důstojnost všech lidí a aby názor jedince mohl být slyšen. Asi nejlépe to vyjádřil náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk: „Demokracie znamená, že každý občan může říct po vzoru francouzského monarchy: ‚Stát jsem já.‘ Nebo skromněji: ‚I já jsem stát.‘“ Senát je tu mimo jiné kvůli tomu, aby všichni občané měli svůj hlas v celostátní politice. Nechci být ničím více, ale také ničím méně, než takovým hlasem obyvatel 27. volebního obvodu.

Často se říká, že Senát je ústavní pojistkou, která brání tomu, aby dostatečně silná většina ve Sněmovně změnila ústavní systém, případně volební zákony, a omezila tak demokracii. Platí to i o vyhlášení válečného stavu či o mezinárodních smlouvách. Ve všech těchto případech poslanci nemohou přehlasovat veto senátorů. Už proto má smysl přijít volit do Senátu. Já však jako stejně důležitou vidím možnost občanů skrze svého senátora ovlivňovat politickou debatu na nejvyšší úrovni.

Zastupitelská demokracie funguje tehdy a jen tehdy, pokud se všichni lidé cítí být reprezentováni, vědí, že se jim naslouchá a jejich názory jsou brány vážně. V opačném případě se zvrhne v diktaturu většiny, která se od monarchie liší způsobem výběru vládce, ale ne stylem vládnutí. „Stát jsem já“ o sobě v takové zmrzačené demokracii řekne prezident či předseda vlády, ale sotva obyčejný člověk. Lidé buď mlčí, nebo si stěžují, že stejně nemohou nic ovlivnit, klesá jejich důvěra v politiku, mnozí ani nevyužijí své volební právo.