Tento den není jen symbolem nezávislosti a svobody, ale také odpovědnosti za svůj národ.

Dnes, o více než sto let později, se však musíme ptát, zda jsme si tuto svobodu udrželi, nebo ji postupně předali do rukou institucí, nad nimiž máme jen omezenou kontrolu. Evropská unie, která měla být prostorem spolupráce a sdílených hodnot, se často mění ve strukturu, která diktuje pravidla a omezuje suverenitu členských států. Místo rovnoprávného partnerství často vidíme unii, kde menší národy musejí ustupovat těm větším. Právě tyto otázky nás dnes vedou k zamyšlení nad tím, jaké místo máme v Evropě.

Nechceme odvrhnout myšlenku spolupráce s našimi sousedy ani hodnoty, ale měli bychom být opatrní, aby se tato spolupráce nestala nástrojem pro kontrolu a nadvládu. Musíme chránit naši svobodu, za kterou bojovaly generace před námi, a vždy mít na paměti odkaz 28. října.

Dnes, více než kdy jindy, je na nás, abychom se zamysleli nad skutečným smyslem evropské integrace. Evropská unie nám přinesla řadu výhod, jako je volný pohyb, společný trh či možnost spolupracovat na klíčových problémech. Tyto výdobytky nesmíme podceňovat. Ale za jakou cenu? Máme-li být součástí této spolupráce, musí vycházet z rovnoprávnosti a respektu k národním zvláštnostem, historii a kulturám jednotlivých zemí. Neměli bychom přijímat direktivy, které jsou nám cizí nebo které nejsou v zájmu našeho národa.

Jsme svědky toho, jak Brusel čím dál více zasahuje do záležitostí, které bychom si měli rozhodovat sami. Čelíme tlakům na přijímání regulací a nařízení, které mohou ohrožovat naše podniky, tradice nebo způsob života. Nesmíme zapomínat, že náš národ prošel těžkými zkouškami, aby si zasloužil právo rozhodovat o svém osudu – právo, které máme od 28. října 1918.

Proto bychom dnes měli více než kdy jindy bránit principy demokracie a svobody, na nichž byla naše republika založena. Evropská unie, která nerespektuje své členské státy stejným poměrem, by měla být unie rovnosti, nikoli diktátu. Měli bychom požadovat větší transparentnost, odpovědnost a návrat ke kořenům spolupráce, nikoli k centralizaci moci.

Pokud si naši předkové dokázali vybojovat suverenitu i v nejtěžších chvílích, měli bychom si my dnes klást otázku, jak ji udržet v současném světě. Odkaz 28. října nás zavazuje k odvaze a k rozhodnutím, která nejsou vždy snadná. Ale právě takové rozhodnutí je důkazem skutečné svobody a nezávislosti. Měli bychom si zejména v těchto dnech klást otázky, jestli nám není ze strany nikým nevolených elitářů odebírána ze strany EU suverenita a svoboda, a třeba nesmyslným Green Dealem poškozována ekonomika a hospodářství, anebo Migračním paktem jsou k nám přesídlováni nelegální migranti z Afriky anebo islámských zemí, kteří ohrožují svou kriminalitou naši bezpečnost.

V takové EU já osobně nechci žít a vláda Petra Fialy by měla nechat projít legislativním procesem náš návrh o celostátním referendu, aby se občané mohli rozhodnout, zda chceme v této EU i nadále setrvat.