A dokonce podporuje snižování své vlastní populace ve prospěch jiných populací, které ale na svém území hostí.

Pohledem zvenčí to jistě vypadá, že taková populace míří ke své vlastní sebevraždě, nahrazení jinou civilizací. Bývalý prezident prof. Václav Klaus to nazývá sebedestrukcí. Ano, je řeč o posledním vývoji Evropské unie. Divoké plány na utlumení hospodářství, zdražení potravin, energií, zákaz výroby spalovacích motorů, dokonce i bydlení. To nemůže být náhoda. Jaké můžou být motivace k takovému sebedestrukčnímu chování?

Kdo pobízí zvenku

Za prvé je to vnější motivace. Tedy jiné civilizace k tomu evropskou civilizaci povzbuzují, a dokonce finančně motivují, když někdo jedná v jejich prospěch nebo neprospěch subjektu, které dané osoby řídí. Byly zaznamenány jednoznačné pokusy o podplácení členů Evropské komise např. ze strany Kataru. V případě vlivu USA a Velké Británie k tomu dochází zjevně jiným způsobem, více subtilně, nenápadně. Viděli jsme v České republice, jak v různých důvodových zprávách k zákonům je naznačeno, že něco může být třeba v jejich prospěch. Ale to už je dávno překonané, takto přímá cesta.

Se vstupem ČR do EU jsme se dostali do jiného schématu. V Evropské unii fungují oficiální lobbisté. A jiné neoficiální kontakty. Bývají to i pozvánky na různé prestižní večírky na ambasádách. Ale hlavně jde o celkovou atmosféru. Se vznikem Evropské unie a přesunu řady pravomocí na Evropskou komisi jako výhradního legislativce EU je to zcela jednoduché. Stačí mít „dobré kontakty” s vlivnými eurokomisaři, pak jde vše. Podobně v Evropském parlamentu, stačí vedení dané vlivné frakce. Ovlivňování politiky v celé EU se tím značně zefektivnilo a vlastně i zlevnilo.

Pak je zde také systém neziskových organizací a dohod s probruselskými médii. Když nějaký politik v členské zemi EU „zlobí”, hned se o něm napíše ošklivý článek. A pak další a ještě jeden. Třeba si to rozmyslí. například zrovna teď „jede” takovou kampaň web Seznam Zprávy proti SPD. Co den, to jeden očerňující článek. Dá se předpokládat, že to vydrží až do voleb do Evropského parlamentu, to už jsou necelé dva týdny.  A když nějaký politik nebo politické uskupení "zlobí" jisté kruhy déle nebo se dokonce dostane do vlády, pak jsou tu připravené neziskové organizace s obřími rozpočty - např. Milion chvilek.  A to se pak dějí věci, když lidé vyburcovaní celou soustavou neziskových organizací a médií vyjdou do ulic.

Mají prostě mnoho způsobů, jak ovládat dav, vzbudit revoluční nadšení. Zajímavý je třeba příklad Gruzie, kdy podobná barevná revoluce proběhla několikrát. A zanedlouho zjevně znovu. Podobně na Ukrajině. A jejich premiérovi už z vedení EU vyhrožují, aby byl „opatrný” a podíval se, co se stalo slovenskému premiérovi Robertovi Ficovi. Takhle to v euroatlantické „zóně vlivu” funguje.

Kdo jedná proti českým zájmům uvnitř

Za druhé je zde vnitřní motivace politických reprezentací. Chtějí jít s trendem, ví, za co budou jistými elitáři pochváleni. Dokonce třeba dostanou medaili anebo se dostanou do oválné pracovny. Co na tom, že jednání v prospěch jiné mocnosti a v neprospěch vlastního státu podléhá trestnímu zákoníku a je proti textu jejich poslaneckého slibu. Zajímavá je tato problematika u osob, které mají dvojí státní občanství. A že jich není málo. Takové osoby nám často „pomáhaly” v 90. letech. Nebo při těch velkých privatizacích či správě podniků, než právě vstoupily do privatizace, důkladně připraveny třeba i formou „tunelování”. To bychom neměli chtít znovu zažít.

Proto je velmi důležité, aby čeští politici jednali výhradně v zájmu České republiky. Nikoli jakýchkoliv nadnárodních institucí, klimatických vizí, povinné solidarity. Garanci, že to tak po euro volbách budou dělat, žádnou nemáme. Najednou chtějí všichni nějak upravovat Green Deal anebo mají výhrady k Migračnímu paktu EU anebo začínají hovořit o spalovacích motorech. Ale jen ti politici, kteří na celý problém vůbec upozornili, konkrétně říkají, co chtějí změnit a proč, jsou věrohodní. Jako čelní kandidáti za SPD do Evropského parlamentu. Ty podle mě stojí za to volit.