Stavidla rozpočtové odpovědnosti navíc otevírá nejen této vládě, ale všem dalším vládám, které přijdou po ní. To může vést k dlouhodobé fiskální expanzi, ke vzniku nových a navýšení stávajících mandatorních výdajů a nevratnému rozvolnění rozpočtové odpovědnosti.

Před úterním jednáním poslanecké sněmovny to uvedl senátor a předseda senátního Hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS), který přišel poslance seznámit se stanoviskem Senátu k tomuto návrhu zákona. Senát návrh projednal na své 20. schůzi 17. 4. a zamítnul ho.

„Vláda mění rozpočtová pravidla a vytváří si tak oslí můstek k masivnímu zadlužení naší země. Pokud chce v návaznosti na současnou epidemii onemocnění COVID měnit výdajový rámec státního rozpočtu a fiskálně stimulovat ekonomiku v příštím roce, nemusí k tomu měnit zákon. Ten už dnes obsahuje instituty, které jí umožní ekonomický propad řešit. Zákon totiž nastavuje nezbytná fiskální pravidla vedoucí k rozpočtové odpovědnosti nejen v časech ekonomicky příznivých, ale i v mimořádných dobách, kdy jsou vlády nuceny dočasně zvýšit výdaje k překonání zásadního propadu ekonomiky. A to včetně nouzového stavu, odstraňování následků živelných pohrom nebo zajištění obranyschopnosti státu v době válečného stavu,“ vysvětluje Vladislav Vilímec. Odmítá tím současně argument vládních představitelů, že bez novely by nebylo na zákonnou valorizaci důchodů nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám.

Vladislav Vilímec také upozorňuje na to, že ministerstvo financí jako předkladatel vychází při stanovení strukturálního salda výdajů veřejného sektoru v roce 2021 z velmi nejistých ekonomických předpovědí. „Zatímco makroekonomická prognóza ministerstva financí počítá letos s propadem HDP o 5,6 % z původních odhadů 5,1 %, ale již v příštím roce s růstem zhruba ve výši 3,1 %, Mezinárodní měnový fond nám předpovídá pokles ekonomiky ve výši 6,5 % HDP, ale v následujícím roce růst dokonce 7,5 % HDP. Považuji proto za nemístné stanovit zákonem strukturální saldo výdajů sektoru veřejných institucí na rok 2021 ve výši 4 %. Otevře se tím prostor k dlouhodobé fiskální expanzi, která již vůbec nemusí souviset s propadem ekonomiky v důsledku koronavirové epidemie.“

Vilímec také zkritizoval, že vláda své plány nekonzultuje s Národní rozpočtovou radou, která má ze zákona na plnění fiskálních pravidel dohlížet. Pokud vládní koalice Senát přehlasuje a novela bude schválena, stane se podle Vilímce stávající zákon o rozpočtové odpovědnosti z větší části bezpředmětným.