Změna tarifní struktury je vyvolaná situací na energetickém trhu, kdy dochází k rozvoji decentrální výroby v Evropě i České republice a její rozvoj bude v následujících letech výrazně zrychlovat. Na tento trend započatý před 10 lety reagují i vládní strategické materiály, konkrétně Státní energetická koncepce a Národní akční plán pro chytré sítě.

Energetický regulační úřad, gestor úkolu změny tarifní struktury, zpracoval ve spolupráci s týmem expertů novou tarifní strukturu (v r. 2015).

Nová tarifní struktura vycházela z matematického modelu, který byl zpracován v souladu s požadavky schválenými vládou České republiky ve výše uvedených dokumentech.

Tato nová tarifní struktura nebyla předsedkyní Energetického regulačního úřadu schválena (v r. 2015) a naopak byla předložena široké veřejnosti k připomínkám a k námětům ve veřejném konzultačním procesu.

Veřejný konzultační proces prokázal, že neschválení Nové tarifní struktury byl správný krok, neboť by měla negativní dopad na celé skupiny odběratelů v České republice a mohla by určité skupiny odběratelů (převážně zranitelných zákazníků) uvrhnout do energetické chudoby.

Z výše uvedených důvodů vydávám tímto opatření k zajištění vyvážené tarifní struktury pro budoucí použití.

Cílem opatření je podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje energetiky reflektující situaci na energetickém trhu.

Nová tarifní struktura musí být navržena zejména tak, aby:

• zamezila riziku přivedení skupin odběratelů do energetické chudoby,
• reagovala na aktuální situaci na energetickém trhu a byla připravena na budoucí vývoj,
• provozovatelé soustav měli přiměřené prostředky na bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj sítí,
• odběratelé hradili pouze oprávněné náklady.

Národní regulátor nemůže suplovat sociální politiku, ale zároveň nemůže nastavit tarifní politiku tak, aby měla oproti současnému tarifnímu systému výraznější negativní sociální dopady.

Desatero VTS
Pro vytvoření VTS jsem stanovila tato zásadní pravidla:

1. Zavedení speciálního tarifu pro odběratele s výrobnou.

Cílem tohoto tarifu je zajistit úhradu nákladů, které tito odběratelé vyvolávají a v současné tarifní struktuře adresně nehradí, zároveň však tito odběratelé využívají soustavu jako bezpečnostní prvek.

Cílem tohoto tarifu není zabránit rozvoji decentrální výroby, ale naopak predikovatelnými pravidly rozvoj decentrální výroby podpořit.

Cílem tohoto tarifu je zajistit vyšší bezpečnost pro decentrální výrobce a vhodným nastavením tarifů omezit galvanické odpojování od distribuční soustavy.

2. Zpracovat analýzu rezervovaných příkonů a jejich využití tak, aby došlo k uvolnění nevyužitých kapacit pro nové spotřebitele bez nutnosti nových investic.

3. Vypustit z návrhu primární nastavení na jistič, který je především bezpečnostním prvkem.

4. Využít stávající matematický model nové tarifní struktury se zaměřením na parametr soudobosti s koeficientem 0,2.

5. Optimalizovat stávající distribuční sazby ve spolupráci s provozovateli soustav.

6. Zpracovat analýzu možnosti rozdělení tarifního systému na jednotlivé napěťové hladiny pro možné dřívější nasazení vyváženého tarifního systému na hladinách VVN a VN.

7. Průběžně monitorovat rozvoj decentrální výroby. Dle Národního akčního plánu pro chytré sítě se počítá s masivním rozvojem decentrální výroby. Tento trend je nutné monitorovat a reagovat dle aktuální situace a vývoje na energetickém trhu s ohledem na dosažený rozvoj decentrálních zdrojů případnou změnou tarifní struktury.

8. Zpracovat harmonogram opatření a postupu při dosažení určitého stupně decentrální výroby. V roce 2015 bylo na hladině nízkého napětí připojeno cca 0,5 % odběrných míst na decentrální zdroj elektřiny, v roce 2040 se očekává, že na decentrální zdroj elektřiny bude připojeno cca 60 % odběrných míst na hladině nízkého napětí.

• Stupeň 1 – 10 % odběrných míst na hladině NN má decentrální zdroj
• Stupeň 2 – 20 % odběrných míst na hladině NN má decentrální zdroj
• Stupeň 3 – 30 % odběrných míst na hladině NN má decentrální zdroj
• Stupeň 4 – 40 % odběrných míst na hladině NN má decentrální zdroj
• Stupeň 5 – 50 % odběrných míst na hladině NN má decentrální zdroj

9. Vytvořit speciální pracovní týmy k řešení dílčích tarifních oblastí.

10. Předložit  vládě požadavek na úpravu vládních strategických materiálů spočívající v úpravě termínů implementace změn tarifní struktury a revize zadání ve vztahu na výsledky veřejného konzultačního procesu. Připravit legislativní úpravy ve vztahu na výsledky výše uvedených bodů a na konečnou podobu vyvážené tarifní struktury.

Změny tarifní struktury musejí být koordinovány ve vztahu k rozvoji decentrální výroby.

Energetický regulační úřad jako národní regulátor musí akceptovat situaci v České republice a vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu.

Komplexní změny tarifů nebudou provedeny, pokud nebudou splněny následující podmínky:

• Tento systém tarifů bude zaveden alespoň ve dvou třetinách zemí EU a budou vyhodnoceny zkušenosti.
• V České republice budou implementovány chytré sítě, chytré měření a chytré domácnosti, zákazníkům budou nabídnuty „hodinové tarify".
• Decentrální výroba dosáhne na nízkém napětí stupně 3, tj. 30 %.