Tento akt se konal v zásadním rozporu se stanoviskem OSN, která obratem vyjádřila, že na statutu Golan se nic nemění: jedná se o syrské státní území obsazené Izraelem během války v roce 1967. Jde tedy o stejný statut, jako  v případě Západního Jordánska, Gazy, Východního Jeruzaléma a do roku 1982 Sinaje.

ČMF posuzuje krok americké vlády na dvou rovinách:

1. Rovina právní

Jádro demokratického právního systému spočívá na principu vyjádřeném v hesle Francouzské revoluce: "Volnost (svoboda), rovnost, bratrství". Rovnost je zde chápaná jako rovnost před zákonem. Z toho vyplývá, že moderní právo nezná "vyvolená" individua, skupiny nebo země a národy. Tato premisa platí i pro právo mezinárodní.

Jestliže v oblasti vzájemných vztahů mezi národy platilo něco jako civilizační pokrok, potom to bylo dosažení internacionálního konsenzu ohledně mezinárodního práva pod střechou OSN. Není pochyb o tom, že se nejedná o stav ideální, nicméně alternativou k němu je mezinárodní džungle. V ní vítěz požírá poraženého a silný soudí slabého.  Historie nás přitom učí, že nic netrvá věčně: z vítězného siláka dneška se může velmi rychle stát zítřejší poražený.

Uznání Golan coby součást Izraele odporuje několika rezolucím OSN a tedy mezinárodnímu právu. V této souvislosti připomínáme především rezoluci OSN 497, která klasifikovala izraelské obsazení Golan za neplatné.

Co tedy americký krok znamená? Především se jedná o další důkaz, že Spojené státy definitivně mezinárodní právo odepsaly. Alternativa, kterou světu nabízejí, je cesta zpět do barbarství podle hesla 'urvi bez zábran, co můžeš, když na to máš prostředky, sílu a dostatek ničivé energie'.

2. Rovina politická

ČMF spatřuje v jednostranném kroku Spojených států další komplikaci již tak napjaté situace na Blízkém východě, konkrétně ve vztazích mezi Sýrií a Izraelem. Nebezpečí válečného konfliktu nyní i v budoucnu stoupá. Namísto politické iniciativy po vzoru bývalého prezidenta Cartera z roku 1978, která v Campe Davidu vyvrcholila mírovou smlouvou mezi Egyptem a Izraelem, postupuje současná americká administrativa směrem opačným. Po neúspěšných pokusech o zničení SAR přišel ze strany Spojených států na řadu pokus o legitimizaci krádeže jejího státního území.

ČMF zároveň vyjadřuje přesvědčení, že dlouhodobý zájem Izraele spočívá ve spravedlivé a férové mírové dohodě se Syrskou arabskou republikou, nikoliv v cementování válečného stavu. V bytostném zájmu Izraele nemůže být navršení problémů, nýbrž jejich odstranění.

Za České mírové fórum:

Vladimíra Vítová

Petr Schnur

Ivan Müller

V Praze dne 29. 4. 2019

Převzato z profilu autorky.