Celé čtyři roky jsme se snažili pravidelně a otevřeně informovat občany a dávat jim objektivní zprávy, jako protiváhu mnohdy demagogickým, nabubřelým a velkohubým tiskovým zprávám města.

Když se někomu děla křivda, neodvraceli jsme hlavu, nedělali jsme, že problém, nevidíme, i když jsme věděli, že bohužel, budeme muset jít do nepříjemných střetů a konfliktů. Máte to zapotřebí? Tak se nás mnozí ptali. Karty jsou přece rozdány, nemáte hlasy, nic nedokážete. Vždycky, vždycky to má cenu. Zastali jsme se rodičů autistů, zastali jsme se neprávem osočených a dehonestovaných městských policistů, zastali jsme se zaměstnanců příspěvkové organizace Sport, podporovali jsme vznik osadního výboru města, pozvali jsme na jednání zastupitelstva lidi z Dubice odříznuté od města při rekonstrukci železnice, snažili jsme se zvolením přísedícího odblokovat vleklé soudní spory. Jistě, mnohdy jsme neuspěli.

Přes veškerou naši snahu byly nesmyslně zprivatizovány plakátovací plochy, město se díky koaličním zastupitelům zbavilo možnosti získat důležité pozemky kolem nemocnice. Díky nereálným požadavkům ze strany vedení města i zpackanému vyjednávání s krajem nemáme s touto klíčovou institucí žádný smluvní vztah. Obdobně jsme podali desítky, možná stovky pozměňovacích návrhů, které byly smeteny. Vždy jsme se však snažili hledat alternativní řešení, vědouce, že jenom být proti je mnohdy potřeba, ale je to málo.

Některé chyby jdou napravit, některé nikoliv. Současné vedení města jsme kritizovali, ale také v dobrých věcech podporovali, a to celé čtyři roky. Říjen musí přinést tlustou čáru, současné vedení se tak často věnovalo chybám skutečným i domnělým předchozích vedení, až jim nakonec čtyři roky protekly mezi prsty, nestihli prakticky nic, pouze válčili už dávno skončené války a město se nikam neposunulo.

Nakonec jsme však jako lídři opozice byli objektivně úspěšní. Prosadili jsme vznik školky pro děti mladší tří let, vybudovaní workoutového hřiště a pavilonu pro těžce nemocné děti nebo umístění pietních vzpomínek na umučené židovské občany města. Vyvinuli jsme maximální aktivitu ve věci nesmyslného bazénu u Kauflandu, a přes jasnou snahu vedení zmařit referendum jsme tomuto nesmyslu zabránili, protože tlak veřejného mínění už nemohli pominout. Za to si, vážení spoluobčané, zasloužíte velký dík. Bez těch, co k referendu přišli, by se to nepovedlo.

Obdobně jsme se angažovali ve věci podivného společného dopravního podniku a nakonec nalezli dostatek hlasů, které ho nepodpořili. Vedení se však tvrdohlavě stále snaží dát zakázku na deset let stávající firmě, která je vyšetřována policií a nikde v okolních městech s ní nejsou spokojeni a snaží se spolupráci ukončit. Na této frontě tedy boj ještě neskončil.

Ti, kteří mají a priori zlé úmysly, ti jsou rychle prokouknuti a jsou čitelní. Nakonec ale nejvíce škody možná nadělali v uplynulém čtyřletém funkčním období (pomineme-li nekompetentní a zhusta arogantní vedení města) zastupitelé naprosto pasivní, anebo zastrašení, potažmo závislí na městské kase, neustále v obavách o své přivýdělky. Byla jich dobrá třetina.

My nejsme letními králi, o nichž slyšíte jen od července před volbami, a už na začátku října se nad nimi zase zavře na čtyři roky voda.

Za našimi zády nevykukují lokální kmotříčci, ani političtí podnikatelé, ani zástupy neschopů, žadonících o drobečky z městského stolu. Tím, že u nohy nemáme kouli, nemusíme shánět z městské kasy peníze pro své firmy, podniky, spolky, kluby či ryze osobní zájmy, můžeme se soustředit na pomoc jiným.

I proto jsme se rozhodli vystoupit ze svých politických sdružení, abychom se mohli plně věnovat skutečným každodenním problémům České Lípy a jejích všech městských částí a založili sdružení nestraníků, které jsme nazvali NaS - Nezávislí a soukromníci. Obklopili jsme se odborníky na zdravotnictví, sociální problematiku, urbanismus, čerpání dotací či dopravu, a také živnostníky, kteří od města nechtějí nic. Vlastně ano, aby dobře fungovalo. Kdo nás zná, ví, že z nás leštiči klik stranických sekretariátů nikdy nebudou. Je to sice dál, zato horší cesta. Kam vedou krátké a jednoduché cesty víme všichni až moc dobře.

Naše město nepotřebuje ani génie, ani mesiáše a spasitele. Česká Lípa potřebuje 25 zastupitelů, kteří mají město rádi a chtějí pro něj něco udělat. Takhle jednoduché to je. Česká Lípa potřebuje lidi, kteří vědí, že zastupitel musí pracovat celé čtyři roky. A kteří vědí, že když je v neděli po obědě schůze osadního výboru, nemůžou jít na fotbal, ale musí do Dobranova.

Potřeba jsou ti, kteří mají odvahu někoho se zastat, chtějí dotahovat věci do konce, nechtějí být jen s každými jen zadobře a čekat, kdy to přinese výhodu. Ustrašených leklých ryb a poslušných panáků bez názoru jsme si užili už dost.

Tomáš Vlček, Zdeněk Ježák
(oba bezpartijní za NaS – Nezávislí a soukromníci)