V Bruselu do našeho výboru ENVI zase po čase zavítal Frans Timmermans. Povídal o schůzce v Glasgow, kde EU marně tlačila na země jako Čína, Rusko, Indie a USA, aby se bez výhrad přihlásily k dekarbonizaci. Glasgow kromě závazku rozvojových zemích přestat s kácením pralesů do roku 2030 nic nepřinesl. Jen další porážku...

Timmermans to v EP nesmyslně reflektoval tak, že musíme zvýšit úsilí v Evropě. Namítl jsem, že lidi u nás doma, kteří teď dostávají nové účty za drahou elektřinu a plyn, to nezvládnou a jen se naštvou. Že je to cesta do pekel. A pak jsem mu ukázal mapu, kterou připojuji v obrázku.

Zobrazuje uhlíkovou intenzitu při výrobě elektrické energie. Čím je země tmavší, tím víc emituje uhlík. Údaje jsou souhrnné za rok 2020. Závěr jasný: Timmermans nás nemá o čem poučovat. Jeho mateřské Holandsko je jeden z nejhorších emitentů. Ať si nejdřív zamete doma. Stejně tak i Německo.

Jediná země, která může EU něco kázat, je Francie. Důvod je jasný: vyrábí elektřinu z jádra. Jádro je bezemisní zdroj, který nezávisí na tom, jestli zrovna fouká vítr nebo svítí slunce. Pokračoval jsem, že Timmermans má teď jeden hlavní úkol. Aby jako viceprezident Komise po dvou letech našeho naléhání konečně zahrnul jádro do tzv. taxonomie udržitelných financí, aby nebylo regulacemi finančně znevýhodněno proti větru či slunci. Veřejně včera slíbil, že to udělá. Předseda našeho výboru – Francouz – na mě spiklenecky pomrkával.

Tak uvidíme.

Zájemci si mohou stáhnout aplikaci, která ukazuje uhlíkovou intenzitu online, ZDE. Aktuální data by vás neměla zmást. V těchto dnech v Německu náhodou extrémně foukalo, takže momentálně jsou data lepší než je průměr za celý podzim.