Částka, která bude Ukrajině v roce 2023 půjčena, bude činit 18 miliard eur a půjčky budou mít desetileté odkladné období. Cílem je zprostředkovat Ukrajině finanční pomoc na pokrytí okamžitých potřeb, rekonstrukci kritické infrastruktury a počáteční podporu poválečné obnovy.

„Právě v těchto dnech miliony lidí na Ukrajině trpí nedostatkem tepla, světla nebo pitné vody. Mezi nimi malé děti, těhotné ženy nebo senioři. V důsledku masivních ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu jsme svědky humanitární krize, jakou Evropa dlouhá léta nepamatuje. Navzdory všem předpokladům před válkou, že Kyjev padne v řádu dní, se Ukrajinci už 10 měsíců statečně brání agresorovi, který na jejich území páchá válečné zločiny, vraždí nevinné obyvatele a zemi chce doslova rozmlátit na kousky. EU touto cestou přikládá ruku k dílu a dává najevo, že Ukrajinu neopouštíme," říká europoslankyně Veronika Vrecionová.

Zároveň Evropský parlament přijal návrh usnesení k 90. výročí Holodomoru, tedy uměle vyvolaného hladomoru na území dnešní Ukrajiny, který si vyžádal několik milionů lidských životů. „Rezoluce nejen uznává Holodomor jako genocidu a připomíná její oběti, ale také vyzývá k zařazení poznatků o sovětském teroru do učebních osnov a k otevření příslušných archivů. Současně odsuzuje manipulaci historie ze strany současného ruského režimu, který přepisuje nejen dějiny Ruska a Ukrajiny, ale i naše vlastní. Pryč jsou doby, kdy se Rusko umělo alespoň do nějaké míry omluvit a uznat existenci zla, které ostatně připravilo o život i bezpočet ruských lidí. Na tom se dalo stavět, bohužel to dlouho netrvalo," myslí si europoslanec Alexandr Vondra.

Ukrajinský lid jako celek také obdržel letošní Sacharovovu cenu.