1) Výsledek není překvapivý. Odpovídá průzkumům. Překvapeni jsou ti, kteří se nechali oblafnout (nikoli poprvé) večerními odhady. Anebo ti, kdo poměřují Slovensko Bratislavou. Jenže reálné Slovensko je jiné. Víc venkovské, víc tradiční. Kdo ho zná (třeba když tam jezdí do přírody), nemůže být šokován.

2) Fico slaví comeback. Už byl málem vyřízený, ale cestu zpět mu umetla končící vládnoucí parta. Za prvé – sebedestrukční chování a chaos, který vláda vytvářela. Za druhé – oznámení v Praze obdivované prezidentky Čaputové, že je unavená a nebude už kandidovat, taky nepomohlo. Lidsky je to pochopitelné, ale politicky demobilizační. A za třetí – establishment udělal chybu, když jemu podřízené orgány Fica obvinily, ale pak ho neposlaly k soudu a nezavřeli. Máte-li tygra v okolí, jsou jen dvě racionální volby. Buď ho nechat být, ale nevykrmovat, nebo ho dobít. Pokud ho jen poraníte, máte problém. Šelma se rozzuří. A je-li politikem, bude se mstít. Navíc – obecenstvo vás nepochopí.

3) Kdybych byl Slovákem, Fica a SMER bych nikdy nevolil. Je to národní socialismus. Já jsem liberální konzervativec. Tedy úplné protipóly. Ale Slovensko fakt není jen Bratislava, aby Fica porazila parta, která se hlásí k progresivismu se vším všudy. Michala Šimečku znám z EP. Je to slušný, uhlazený kluk, s nímž se dá mluvit. Ale ideově je úplně jinde, daleko nalevo ode mě. Kdybych byl Slovákem, nevolil bych při vším respektu ani jeho. (Mimochodem - je legrační, jak na něj v předevečer voleb zaútočil Babiš, aniž by ovšem zmínil, že jeho ANO s ním 5 let sedí a hlasuje ve společné frakci v EP.)

4) V Česku panují obavy o slovenské zahraniční směřování. Je na místě střízlivost. Z NATO ani EU jistě nevystoupí. Fico prohlašoval, že ukončí vojenskou podporu Ukrajině. Faktem je, že i kdyby nějaké zbraně Slováci chtěli poslat, nemají už co. Jejich rozpočet je daleko víc na huntě než ten náš. Fico vládu asi sestaví – ať už bude premiér, nebo ji bude kontrolovat z pozice předsedy parlamentu – a mohou s ní být problémy. Společně s Maďarskem a Rakouskem se může pokoušet blokovat některá rozhodnutí v EU či NATO směřující k další podpoře Ukrajiny. Nemusí se mi to vůbec líbit, ale faktem je, že Rusko je na Slovensku celkově vnímáno míň jako hrozba nežli u nás. Táhne se to už od 68ého. Pro nás okupace, pro ně i federalizace. O Rusko jsem se s Jánem Čarnogurským hádal už v raných 90. letech. Takže pro ostatní spojence včetně nás může budoucí slovenská vláda představovat tvrdší oříšek. Ale ořechy jsou tu proto, abychom je uměli rozlousknout.

5) Je dobře, že premiér Fiala nezasahoval do kampaně a výsledek hodnotil uměřeně. Slovensko je a zůstává náš přímý soused. Nikam se nepřemístí, bude tu dál s námi. Ve střední Evropě. Musíme s ním komunikovat, spolupracovat. Vůbec není v našem zájmu jeho ostrakizace. Lidé volili v demokratických a svobodných volbách. To uznali i ti, kdo prohráli. Ostrakizace by jen posilovala ruský vliv v našem bezprostředním okolí. A to si snad nikdo soudný u nás nepřeje.