Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak jsem tady zas.

Byl jsem tady minulý týden, když jsem napadal, že je zneužíván stav legislativního stavu nouze. A tenkrát jsme probírali věc, která aspoň vzdáleně mohla po argumentaci pana ministra Síkely připomínat něco, co odvrací bezprostředně hrozící škody.

Tento tisk už považuju opravdu za normální standardní zákon. Já bych chtěl opravdu slyšet ze strany pana premiéra nebo příslušného ministra, ať nám tedy sdělí, v čem spatřuje naplnění podmínek stavu legislativní nouze. V čem je spatřováno to, že budeme projednávat věc, protože nás přehlasujete, ve zkráceném řízení, což je řízení, které samozřejmě má velký dopad na parlamentní proceduru, kdy je omezena možnost parlamentní menšiny nějakým způsobem projednávat tento tisk, zasahovat do něj, přijímat pozměňovací návrhy.

Já jsem vám to tady minule četl, já vám zopakuju jenom jeden odstavec, protože nemá smysl to opakovat stále dokola. Ale opravdu vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétní okolnosti převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžný nástroj omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona nebo využije jednacím řádem stanovené prostředky. Konec citace z Ústavního nálezu 53/10, kdybyste si to chtěli dohledat.