Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

Zdravím pana ministra spravedlnosti, ono to bude i trošku k němu. Mně se chce říct, že příběh pokračuje, protože jsem zde vystupoval už třikrát a žádal jsem o zařazení bodu týkající se omezování svobody slova. Včera jsem měl to štěstí, že jsem byl poprvé v životě vylosován jako první na interpelacích a pan premiér byl přítomen, takže jsem ho opět interpeloval v té věci. Neodpověděl mi na ty otázky, které jsem mu kladl.

Nicméně ani nebyl prostor. Já si opravdu myslím, že to je závažná otázka. A ten příběh pokračuje tím, že deset minut po tom, co mi pan premiér tady odpovídal a deset minut po tom, co řekl, že k omezování svobody slova v České republice nedochází, tak vyšel novinový článek, kde ti samotní poskytovatelé těch internetových služeb a to sdružení NIC.cz oznámili, že už se jim nelíbí stav, kdy je všechno na nich, kdy to vláda hodila na ně a že trvají na tom, aby bylo přijato nějaké zákonné opatření, nebo prostě aby to mělo nějaká pravidla, že oni už za tu vládu nebudou ty horké brambory tahat z ohně.

To znamená, už i ti poskytovatelé říkají, že toho mají dost. Já tady už asi popáté opakuji, že dochází k omezování svobody slova bez jakéhokoliv zákona, bez jakýchkoliv pravidel. Položil jsem tady panu premiérovi včera pět konkrétních dotazů, a když to shrnu, tak ten nejdůležitější byl, kdo projednal a kdo dal podnět těm jednotlivým organizacím, aby vypnuly ty problematické dezinformační servery, které můžou mít třeba pro nás naprosto nesmyslný obsah. Nicméně ta metoda, že vypnete celý server a na to upozorní právníci, na to upozorní i ti, kteří to vlastně udělali, vypnete celý server, který má částečně třeba nějaký, řekněme, problematický obsah, ale potom částečně který je prostě v pořádku. Je to také nějaká názorová platforma.

Takže mi tady vlastně zatloukáme hřebík parním válcem v České republice bez jakéhokoliv právního základu. Já jsem tady mluvil o tom, že na Slovensku přijali rychle bleskovou novelu zákona pro boj proti dezinformacím. Já jsem vůči té novele velmi kritický, protože ona pracuje s vágní definicí škodlivého obsahu.

Dává se tam prostor širokému správnímu uvážení. Myslím si, že to mají špatně, nicméně mají aspoň něco. My jsme na tom v Čechách ještě hůř než ti Slováci. My nemáme vůbec nic, zatímco v jiných zemích, které mají bohaté zkušenosti v boji s dezinformacemi, jako je třeba to Estonsko, nebo je ta Litva a Lotyšsko, tak tam mají vždycky nějaké správní rozhodnutí, proti kterému je možné se nějakým způsobem soudně bránit. Je tam nějaký soudní přezkum, má to nějaká pravidla. U nás nemáme nic.