Lidé budou mít existenční problémy,” tím končí můj souhlas s názory Michala Šmardy.

Právě jeho kolegové vládnoucí posledních osm let vytvářeli to, co je sociální demokracii blízké: rekordní dluhy a vysokou inflaci. Zasloužili se také o velké zdražení energii a odhalili i zcela novou agendu sociální demokracie, podporu nedostupnosti osobní automobilové dopravy.

Již Alois Rašín říkal: “Tam, kde hrozí socialismus, hrozí bída. A tam kde hrozí bída, volají lidé po socialismu.” Motivace ČSSD v dělání politiky proti českým občanům je tedy alespoň logicky odůvodnitelná.

Nově se ovšem o zatím fungující “perpetum mobile” na bídu a na voliče začali prát nejen s komunisty, ale i s hnutím ANO, což mělo za následek, že lidé jako Jana Maláčová se snad již nikdy nebudou podílet na vládě v naší zemi.

Ten kdo je příčinou oněch “existenčních problémů” přece nikdy nemůže být současně i jejich řešením.

A protože si přeju paměti voličů i nadále důvěřovat daleko více než socialisté, doufám že ani Michal Šmarda už ČSSD do Sněmovny nedostane.