Tak a je to…

Před pár minutami mi vypršel dvouletý mandát předsedy Svobodných…

13. listopadu nás čeká Republikový sněm (ReS) a po něm do 20. 11. 20:00 elektronické hlasování o tom, kdo dostane od členů důvěru na další dva roky vést Svobodné.

Během mé dvouleté cesty jsem potkal a poznal hodně lidí. Zažil hodně radostí i zklamání.

Mí blízcí mi často říkali: „Stojí Ti to za to?“ „Politika je špína a být ve špíně je zničující. Vykašli se na to.“

Dával jsem jim trochu za pravdu, ale současně říkal: „Ano, dokud politika bude dávat vládcům velkou moc nad osudy a penězi ostatních, bude převážně takto špatná. Velká moc a velké peníze, vždy lákají velké šmejdy. Tohle chci právě změnit. Kromě toho NAVÍC…“

Zatím „NAVÍC“ bylo vyvrácení, že politika je magnetem jen na to špatné. Za "NAVÍC" totiž následovalo připomenutí nějakého dobrého člověka, se kterým jsem se díky politice seznámil a vzpomínka na něj byla v tu chvíli nejčerstvější.

Právě to „NAVÍC“ je tím, co vám v těžkých chvílích pomůže najít další energii bojovat zdánlivě nevyhratelné boje. Těch dobrých lidí, které jsem potkal okolo Svobodných, je drtivě více než těch špatných.

S mnoha z nich jsem měl tu čest spolupracovat na předchozí kampani a všem dobrovolníkům, členům a příznivcům Svobodných i dalších partnerských stran jsem velice vděčný za jejich práci.

S odstupem od vyhlášení volebních výsledků Vám všem ještě jednou moc děkuji, že i díky vaší snaze se rozšířilo povědomí o našich myšlenkách, a nakonec i o mě samotném.

Když takto rekapituluju, co vše mi zatím politika dala, ale i vzala, blikne mi v hlavě jako symbol den mých letošních narozenin.

Den, kdy jsme si u hrobu Karla Havlíčka Borovského připomněli 165 let od jeho smrti s dobrými lidmi, které jsem až na jednu výjimku před dvěma lety neznal, a právě díky politice poznal.

Někteří z nich mě potěšili nejen účastí na vzpomínkové akci KHB, ale i milými pozornostmi, které mi dali k narozeninám. Po několikáté jsem se ujistil, tentokrát dost silně, že i když se prozatím jen málo dostavují změny k lepšímu, nejsem jediný, komu to všechno snažení dává smysl.

I proto se pokusím důvěru našich členů opět získat a pozici předsedy strany obhájit.

Proč si myslím, že mohu být pro Svobodné přínosem, a jaká je moje vize České republiky v roce 2035, si nechám na Sněm.

Jestli se stanu předsedou, ta vize bude i vizí Svobodných.

Pokud se bude líbit i vám ostatním, budu rád, když se k nám přidáte na cestu za jejím naplněním.