Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych si také dovolil pár poznámek k projednávanému návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Nebudu mluvit tak dlouho jako někteří předřečníci. Zaměřím se i na příjmovou stránku státního rozpočtu.

Já bych chtěl v úvodu svého krátkého vystoupení konstatovat, že je to rozpočet, který je postaven na sociálně demokratických prioritách a naplnění slibů, které sociální demokracie dala svým voličům ve volbách.
A samozřejmě také byly potom promítnuty do programového prohlášení vlády. S plánem státních financí na rok 2020 nemají problém odboráři, nemají víceméně problém ani zaměstnavatelé. To znamená, že i tripartita se shodla. Podle odborů je sociálně zodpovědný, podporuje ekonomický růst a pro zaměstnavatele znamená stabilitu ekonomiky.

Jak jsem uvedl, rozpočet zohledňuje priority sociální demokracie, a to ať jde o opětovné navýšení starobních důchodů o 900 korun od 1. ledna 2020 a po tomto navýšení dosáhne průměrný starobní důchod 14 326 korun. Není to ještě ta hranice, kterou bychom si určitě přáli, nicméně myslím si, že se k ní blížíme. V rozpočtu je promítnuto také zvýšení rodičovského příspěvku o 80 000 korun, tedy na 300 000 korun, dále nárůst plastů pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství, zvýšení platů všech zaměstnanců veřejné správy o 1500 korun na zaměstnance. Navýšení prostředků jde i do platů bezpečnostních složek. Já jsem rád, že členům vlády za sociální demokracii se podařilo naše priority do státního rozpočtu prosadit.

Navyšují se prostředky na investice, meziročně je to o 24 mld. korun na celkovou výši 146,2 mld. korun, přičemž z národních zdrojů je to 88 mld. korun. Otázkou samozřejmě je čerpání prostředků a to zase závisí na připravenosti projektů. Významnou část prostředků na investice tvoří peníze z evropských fondů, to je třeba si říci, a je otázkou, co bude, až tok peněz z Evropské unie významně zeslábne nebo až se staneme čistými plátci. I na to je třeba do budoucna jistě myslet.

To jsou tedy opatření promítnutá do rozpočtu, která kvituji samozřejmě s povděkem. To ale neznamená, že nekladu ke státnímu rozpočtu jisté otazníky. Otazníky se týkají např. příjmové strany státního rozpočtu. Už při samotném sestavování státního rozpočtu jsme jako sociální demokraté upozorňovali Ministerstvo financí na až zbytečně přehnanou opatrnostní makroekonomickou prognózu růstu hrubého domácího produktu, na které je tento rozpočet postaven. Samozřejmě o tom můžeme vést diskusi. Argumentem Ministerstva financí k velmi konzervativnímu přístupu k prognóze vývoje hrubého domácího produktu je zpomalování německé ekonomiky, nejistota spojená s brexitem či zhoršující se vztahy a obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Jistě, ani tyto vlivy nelze pominout. Pokud se však podívám na jiné relevantní veřejné instituce, tak např. Česká národní banka ve svém upřesnění zlepšila svůj odhad růstu HDP pro rok 2020 z 2,8 na 2,9 %. Je známo, že Česká národní banka většinou ty odhady má poměrně vyšší, to pravda je. Např. Ministerstvo práce a sociálních věcí po přepočtu aktuálních dat drží svůj odhad stále na 2,5 procentních bodů a Mezinárodní měnový fond zůstává nadále také optimistou a pro další dva roky nám odhaduje růst ekonomiky oscilující kolem 2,5 %. Můžeme tedy, jak jsem řekl, vést diskusi, zda je relevantní odhad Ministerstva financí, které pro tento rozpočet na rok 2020 snížilo svoji predikci z původních 2,4 procentního bodu růstu hrubého domácího produktu na 2,2 % a zda tedy nejde o podhodnocení skutečného stavu. Do jaké míry jde o statistickou chybu a do jaké míry o záměr, o tom tady nechci spekulovat.