Evropská komise nám na zemědělském výboru prezentovala dopadovou studií k novému návrhu nařízení na snižování pesticidů, jehož cílem je snížit používání pesticidů o 50 % do roku 2030. Já i ostatní kolegové z výboru, kromě kolegů z frakce Zelených, jsme očekávali, že toto procento snížení se opírá o konkrétní data. Také jsme očekávali, že dostaneme čísla, která nám řeknou, jak se promítne snížení pesticidů do sklizně, o kolik se sníží výnosy, a jaké alternativy k pesticidům Komise navrhuje (např. genová editace, používání nových šlechtitelských postupů).

Nedozvěděli jsme se nic z toho. Na druhou stranu jsme se dozvěděli, že cíle, stanovené v roce 2006, "nebyly splněny", přestože Komise nemá dostatek dat k takovému hodnocení. Z prezentace zástupce Komise bylo zřejmé úplné odtržení od reality, jako by přes léto nečetl noviny. Cenová dostupnost a potravinová bezpečnost z úst Komise nezazněla prakticky vůbec.

Přitom celé léto probíhají diskuze o tom, co udělat, abychom zabezpečili dostatek kvalitních a cenově dostupných potravin pro naše občany. Lidé mají vážné a oprávněné obavy. Je smutné, že i přes rostoucí ceny energií a potravin si Komise myslí, že v oblasti pesticidů si "nemůžeme dovolit nic nedělat".

Samozřejmě, že používání pesticidů se musí regulovat. Všichni chceme žít ve zdravé a čisté přírodě. Ale při současných cenách pesticidů by jen blázen použil, byť o miligram, navíc. Srí Lanka a její nesmyslná snaha odstranit používání pesticidů a hnojiv nechť nám je varovným příkladem. V Evropském parlamentu se budu snažit prosadit taková opatření, která budou realistická a neovlivní potravinovou bezpečnost. Doufám, že shodu najdeme i s členskými státy a návrh Komise výrazně změníme k lepšímu.