Pro dotace z 1. pilíře (provozní dotace) činí 500 tis. eur, pro dotace ze 2. pilíře jsou omezeny částkou 1 mil. eur za rok. Členské státy musí sledovat konečného vlastníka podniku a při dosažení limitu za všechny jeho společnosti přestat dotace vyplácet.

„Schválená verze zastropování není optimální, ale českému venkovu rozhodně pomůže. Už nebude moci nastat situace, kdy jeden člověk bude každoročně dostávat desítky až stovky milionů korun z dotací a za ně skupovat středně velké farmy a dále růst na jejich úkor. Peníze se budou moci rozdělit malým a středním zemědělcům a napomoci tak lepší péči o krajinu, nebo zajištění potřebných služeb na venkově,“ uvedla europoslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová.

Pozměňovací návrh předložila skupina europoslanců v čele s předsedkyní kontrolního výboru Evropského parlamentu Monikou Hohlmeierovou, která na zneužívání dotací v České republice dlouhodobě upozorňuje.

„Pozitivní také je, že každý stát bude muset ověřovat konečného nositele výhod dané společnosti, tzv. finálního beneficienta. Umělé rozdělování podniků tak nebude hrát v zastropování žádnou roli,“ dodala Vrecionová.

Konečné hlasování nové Společné zemědělské politiky je naplánováno na páteční odpoledne. Následně materiál zamíří do tzv. trialogu, kde bude o konečném znění vyjednávat Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise. Nová pravidla nezačnou platit v roce 2021, jak se původně očekávalo, ale pravděpodobně až v roce 2023. Do té doby budou mít členské státy prostor pravidla promítnout do svých národních strategických plánů, které musí zpracovat.