Přišlo jaro. Ale ne to námi vysněné s kvetoucími třešněmi nebo s mláďaty všeho druhu na každém rohu.

To naše jaro je již řadu let jiné. Místo růžové barvy květů má barvu žlutou. Místo pestrosti a rozmanitosti rostlin i zvířat vidíme jenom monolité řepkové lány.

Nenadávejme ale na zemědělce. Ti jen chtějí uživit sebe a svou rodinu, proto pěstují to, co je pro ně nejvýhodnější. To, co nejlépe prodají. A tím stále zůstává řepka. Alespoň v poměru k vynaloženému úsilí na její pěstování.

Nadávejme na ty, kteří to zavinili. Na ty, kteří ve své svaté válce za snižováním CO2 nevidí to ostatní. Nevidí ztrátu biodiverzity, nevidí úbytek hmyzu nebo druhů zvířat. Tím, kdo to zavinil, není "Evropská unie", nebo "vláda". Viníky jsou jednotliví a konkrétní lidé - ministři, poslanci, nebo europoslanci, kteří pro dané návrhy zvedají ruce.

Chraňme přírodu. Chraňme ji ale jako celek, nevybírejme jednu jedinou část a na všechno ostatní nezapomínejme. Jenom takto můžeme planetě, a tedy i nám jako jejím obyvatelům pomoci.