Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Děkuji také za to, že jste podpořili program této mimořádné schůze, která byla iniciována z čistě praktického důvodu, abychom učinili nutný potřebný krok ke schválení volebních pravidel, která jsou bezpodmínečně nutná k tomu, aby se mohly, nikoli konat volby samotné, protože ty se i dnes mohou uskutečnit, ale aby celý ten volební proces neskončil v okamžiku uzavření volebních místností, kdy by Český statistický úřad neměl na základě zákonem stanoveného pravidla možnost, nebo nevěděl, jakým způsobem vůli voličů, tak říkajíc, to znamená odevzdané hlasy pro jednotlivé politické strany koalice a politické subjekty přepočítat na jednotlivé mandáty.

Rád bych jenom připomněl a velmi stručně, že tato schůze fakticky reaguje na zveřejněný nález Ústavního soudu ze dne 3. února tohoto roku, kdy Ústavní soud, pravda, po více jak třech letech, vynesl nález reagující na ústavní stížnost skupiny senátorů Senátu Parlamentu ČR, a v zásadě, protože jistě jste všichni měli možnost se s tímto nálezem podrobně seznámit, byl také diskutován v médiích, i v odborných kruzích politologů a ústavních právníků.

Já rozumím tomu, že si všichni ten ústavní nález přečetli, já ho tady nebudu ani číst, jenom velmi stručně připomenu, že to základní, k čemu se Ústavní soud vyjádřil, a my jako zákonodárci toto musíme respektovat, tak byly dvě skutečnosti. Ústavní soud jednak konstatoval to, že v zákoně je obsažené načítací kvorum pro koalice, které dnes je deset, resp. patnáct, resp. dvacet procent pro koalice, že je nepřiměřené a svým způsobem diskriminační.

A druhá věc se týkala onoho matematického modelu přepočtu hlasů na mandáty, které Ústavní soud také zrušil. Jenom si připomeňme, že ten současný platný model, podle kterého ještě proběhly volby v roce 2017, je modelem, který vzešel z reakce už na předchozí nález Ústavního soudu na volební změny, které byly provedeny v době opoziční smlouvy, a kdy následně zde došlo k ukotvení D´Hondtova systému, který ale v kombinaci s různě velkými volebními obvody, to znamená, že Česká republika nedisponuje stejně velkými obvody, co do počtu voličů, tak znamená, že tento systém se odchyluje od toho, co stanoví Ústava v čl. 18 odst. 1, kde se jasně říká, že volby do Poslanecké sněmovny - a teď cituji přímo čl. 18 Ústavy: "Se konají tajným hlasováním na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení."

Odstavec dva uvádí potom tu odlišnost u voleb do Senátu, kde se volby konají podle zásad většinového systému. Můžeme vést debatu, jestli toto je standardní a má být ukotveno v Ústavě, nebo ne. Ale to je debata akademická pro ústavní právníky, a vůle zákonodárce a vůle těch, kteří Ústavu téměř před třiceti lety psali, tak byla taková, že volební systém v Ústavě zakotven je, a tudíž je povinností zákonodárců, aby tato dikce Ústavy byla respektována.

V tuto chvíli došlo k tomu, nebo i na základě nálezu Ústavního soudu došlo k tomu, na co jsme my poslanci KDU-ČSL, ale i dalších stran, protože pod tou ústavní stížností byli podepsáni i senátoři dalších politických subjektů, upozorňovali, a to znamená, že Ústava sice hovoří o poměrném volebním systému u voleb do Poslanecké sněmovny, nicméně fakticky ten systém získává výrazné většinové prvky, a to právě v kombinaci malé obvody na straně jedné, a ten Dontův model přepočtu hlasů na mandáty na straně druhé.

To bylo předmětem ústavní stížnosti, a právě tomuto Ústavní soud vyhověl, a my jako zákonodárci teď stojíme před tím, abychom včas upravili volební zákon tak, aby se v termínu, který už byl vyhlášen prezidentem republiky na, tuším, 8. a 9. října tohoto roku, mohly uskutečnit volby do Poslanecké sněmovny.

Ústavní soud zrušil ono načítací kvórum pro koalice, čili fakticky v tuto chvíli není problémem, protože v tuto chvíli platí ona minimální klausule 5 %, bez ohledu na to, jestli se jedná o politickou stranu, hnutí nebo koalici, a to, co ale poblémem je, že v tuto chvíli v zákoně není to, jakým způsobem se hlasy přepočtou na mandáty. Zástupci politických stran, teď tedy prosím pěkně bez ohledu na to, jestli vládní, nebo opoziční, i zástupci Senátu v reakci na nález Ústavního soudu se shodli na tom, že je potřeba nalézt za prvé věcnou shodu na tom, jakým způsobem se volební zákon upraví, novelizuje, tak aby se volby mohly řádně konat.

Tato jednání začala v zásadě ihned po vynesení nálezu Ústavního soudu. Uskutečnilo se jednání stálé komise pro Ústavu tady na půdě poslanecké sněmovny, stejně tak jako na půdě Senátu, uskutečnila se jednání vyvolaná i předsesdy obou komor Parlamentu na půdě Senátu pod patronací pana předsedy Vystrčila, kde měli možnost zástupci všech parlamentních stran se vyjádřit k těm základním bodům, které byly na stole. Samozejmě v těch debatách i veřejných se otevřely i některé věci, které nejsou předmětem nálezu Ústavního soudu, jako je třeba počet volebních krajů, nicméně to Ústavní soud žádným způsobem nezrušil nebo nekritizoval, a jestli dobře vnímám i ta politická jednání, tak v tuto chvíli se skutečně chceme soustředit na ty dvě věci, a to je načítací kvórum pro koalice, a to je přepočet hlasů na mandáty.

To je jedna věc, to je ten věcný obsah velmi klíčový a důležitý, a já vnímám, i tento týden probíhají různá jednání právě na úrovni politických stran, která se snaží nalézt ten konsenzus, protože, a to chci zdůraznit, máme-li dospět k výsledku, tak je potřeba získat, mít k tomu 101 poslanců ve sněmovně a 41 senátorů. A zároveň musíme mít v patrnosti to, že se jedná o volební zákon, tzn., že zde platí tzv. člunek, tzn., že jedna komora nemůže přehlasovat druhou, a to ani jak sněmovna Senát, tak Senát sněmovnu. Klíčová není jenom shoda zde na půdě Poslanecké sněmovny, ale klíčová je i shoda s většino v Senátu. Proto není možné z těch jednání Senát vyšachovat, nebo nebrat v potaz názory senátorů. Jsem rád, že i na půdě obo ukomisí pro Ústavu, jak v Senátu, tak ve sněmovně, tak i z hlediska předsedů klubů jak poslanckých, tak senátorských jsme si tohoto vědomi, a že se snažíme o ten konsenzuzs a že ta věcná stránka věci bude velmi brzy dotažena do úspěšného finále a shody.

Druhá věc, a to je vlastně předmětem dnešní schůze, je to, že musíme mít nějaký legislativní nosič, v rámci kterého bychom mohli v souladu s Ústavou a jednacím řádem sněmovny i Senátu tyto změny schválit. Je to věc v zásadě technická, proto už na tom prvním jednání byla tady ve sněmovně na začátku února shoda, aby se použilo to, co je v tuto chvíli nejrychlejší, a to je sněmovní tisk číslo 649, který je předmětem dnešního jednání a který zde ve sněmovně leží už, pokud se nepletu, od 19. listopadu 2019. Je to návrh novely volebního zákona číslo 247/1995 Sb., který předložili poslanci klubu KDU-ČSL, kteří už v roce 2019, aniž by znali budoucí nález Ústavního soudu, vlastně reagovali přesně na ty dvě věci, o kterých Ústavní soud následně rozhodl.

Tzn., v naší novele, kterou máme dnes na stole, tak my reagujeme jak na ono načítací fórum pro koalice, které rušíme, a stejně tak reagujeme na onu nespravedlnost nikoli vůči politikpům, nebo poslancům, ale vůči voličům, pokud jde o přepočet hlasů na mandáty. To chci zdůraznit. Tady skutečně jde o ten princip rovnosti volebního práva, a když se podíváte na výsledek voleb z roku 2017, tak je naprosto zjevné, že rovnost zde úplně neplatí. Protože jeden poslanec nejsilnějšího politického klubu ve sněmovně, když zde vidím před sebou pana předsedu Faltýnka nebo paní kolegyni Valachovou, tak reprezentuje cca necelých 19 tisíc voličů, kdežto já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji cca 29 tisíc voličů. To je faktický počet hlasů, který byl nutný k získání mandátu pro KDU-ČSL. A když sepodíváme na nejmenší politické kluby, jako je hnutí STAN či TOP 09, tak tam se ta cifra dostává až nad 44 tisíc. Je to tedy otázka nikoli nás poslanců, ale rovnosti váhy hlasu těch jednotlivých voličů.

Na to my jsme reagovali v našem tisku 649, navrhujeme zde model, který v České republice už byl, osvědčil se do roku 1998, resp. 2002, a vychází z toho modelu Hagenbach-Bischoffovy metody nebo přepočtu hlasů na mandáty. Když to velmi zjednoduším, náš návrh plně respektuje poměrný volební systém do Poslancké sněmovny. Když se do toho podíváte, tak ty mandáty jsou přidělovány z celostátní úrovně nad úroveň krajskou, čili nejprve se vypočítá na základě výsledků voleb počet, volební číslo, to je matematika, tady tím nebudu zatěžovat. Zjednodušeně řečeno, vypočítá se počet mandátů, které připadnou té politické straně na té celostátní úrovni na základě celostátního výsledku voleb, a teprve v krku druhém se tyto mandáty přidělují do jednotlivých volebních krajů.

I tak tam samozejmě zůstane nějaký drobný zbytek, a tento drobný zbytek potom v druhém skrutiniu je přidělen těm stranám, které vykáží největší zbytek v rámci dělení hlasů a počtu mandátů. Vše ostatní máte vlemi detailně popsáno v důvodové zprávě.