Řepka se v české legislativě těší výsadnímu postavení. Zatímco nafta s příměsí rostlinného oleje (jiného než řepkového), kde tato příměs může tvořit maximálně 7 % objemu, je zatížena stejnou spotřební daní jako obyčejná nafta, tak nafta s příměsí alespoň 30 % řepkového oleje je zatížena speciální nižší spotřební daní. To z řepky dělá nejžádanější zdroj rostlinného oleje a z pohledu zemědělců jasnou volbu, pokud jde o jistotu výdělku.

Jistota „prodělku“

Řepka je přitom malá rostlina s mělkými kořeny, takže je náchylná na problémy způsobené nízkým množstvím srážek. Její náročnost na živiny a neschopnost bránit vymývání minerálů z půdy vůbec nepomáhá již tak dost zubožené jihomoravské půdě. Výsev řepky probíhá každoročně v srpnu a na osivo jsou použita chemická mořidla, která jej mají učinit méně atraktivním pro škůdce. Když se pak podaří, že řepka na poli vzejde, čeká pěstitele z jara nutnost řepku ošetřit insekticidy a fungicidy, aby o celou úrodu nepřišli.

Kromě toho, že je řepka choulostivou rizikovou plodinou, která devastuje krajinu, tak se stále více ukazují její přímé negativní vlivy na zdraví zvířat a lidí. Každý rok se objevují nové zprávy o tom, kolik srnců z jara uhynulo na následky otravy glukosinoláty obsaženými v řepce, kterou po zimě najdou na polích jako jedinou zelenou potravu. Každý rok také přibývá lidí s alergickými reakcemi na řepkový pyl. To všechno jsou negativní externality, které by měly být do cen řepkového oleje promítnuty, ale nejsou.

Místo žlutých polí zelené

Řepka není jedinou výnosnou zemědělskou plodinou, kterou lze pěstovat. Není dokonce ani jedinou plodinou vhodnou pro výrobu biopaliv a potravinářských olejů. Její sklizeň za pomoci obyčejného kombajnu je snadná, ale tím její pozitiva víceméně končí. Používání velkého množství pesticidů, nutnost umělého zavlažování v suchých měsících a vyplavování minerálů z půdy vlivem intenzivního pěstování. Tomu všemu můžeme předejít výběrem jiné plodiny — například konopí.

Na konci minulého století, když vznikl záměr začít v České republice podporovat pěstování biopaliv, mělo konopí uměle vytvořenou pověst rostliny, která nachází využití pouze u narkomanů, a mezi zemědělci mělo hodnotu pouze jako zdroj přírodního vlákna. Ceny konopného vlákna ale rok od roku klesaly vlivem přílivu levného vlákna ze zahraničí, to vedlo k úbytku místních zpracovatelských zařízení a postupnému ustávání jeho pěstování. O deset let později, když Evropská unie zavedla kvóty na příměsi biopaliv do pohonných hmot, bylo už konopí zcela mimo hru.

Dnes ovšem víme, že jsou konopná vlákna pevnější než bavlněná, že konopí není jedovaté pro zvěř, jeho semena obsahují esenciální nenasycené mastné kyseliny v poměru ideálním pro člověka a mouka vyrobená z těchto semen je přirozeně bezlepková. Víme také, že z konopí můžeme vyrobit čtyřikrát více papíru než ze stromů pěstovaných na stejné ploše, že beton s příměsí konopného pazdeří dosahuje lepších vlastností než obyčejný beton nebo moderní izolační materiály a že kořeny konopí sahají podstatně hlouběji než kořeny řepky, takže z něj dělají daleko houževnatější plodinu, pro kterou není neočekávané sucho problémem.

Jak tohle může ovlivnit kraj?

Naším řešením řepkové epidemie na jihomoravských polích je tedy obnovení pěstování konopí v míře, která zde bývala běžná v době před počátkem protežování řepky. Z krajského úřadu můžeme pěstování konopí podpořit pomocí finančních pobídek zemědělcům a zpracovatelským zařízením, nebo vybudováním krajského zařízení, které zpracuje celou jihomoravskou úrodu konopí za rozumné ceny. Až bude konopí zvýhodněno stejně jako řepka, nebudou mít zemědělci problém na něm vydělat. Koneckonců průměrný výnos semene řepky z hektaru je 2,3 tuny, což je stejné množství jako se udává u tzv. technického konopí.

Daleko zásadnější změna ale nastane ve chvíli, kdy se podaří zlegalizovat pěstování konopí indického. Tedy toho, které je dnes známé zejména svými léčebnými vlastnostmi a pomáhá léčit bezpočet neduhů od ekzému až po rakovinu. Protože takové konopí na jednom hektaru vyprodukuje podstatně více semen, učiní z řepky nezajímavou plodinu a z dotací na pěstování podobných plodin nadbytečné opatření.

Sepsat všechny důvody, proč je konopí skvělou plodinou, by zabralo ještě dlouho a ani to není mým cílem. Snažím se spíše poukázat na to, jak choulostivou a nebezpečnou plodinou je řepka, a jak snadno se jí můžeme zbavit, ačkoliv se nám na našich polích zdá být samozřejmým (z)jevem. V rámci koalice Zelených a Pirátů pro krajské volby řešíme podobných závadných samozřejmostí více a o naše návrhy řešení se s vámi kandidáti a kandidátky rádi podělí.

Tomáš Vymazal, kandidát do Zastupitelstva Jihomoravského kraje