Ti z vás, kteří četli můj poslední status už nejspíš tuší, že jsem nezanedbatelnou část minulého týdne strávil vyjednáváním se senátory. Důvodem bylo čtvrteční jednání Senátu, na jehož programu bylo i projednání novely zákona o návykových látkách v podobě, v jaké jsme ji ve 3. čtení nedávno přijali ve Sněmovně. Novela obsahuje několik zásadních změn, které by i menším producentům výrazně usnadnily zapojení se do pěstování konopí pro léčebné použití, stejně tak jako pěstování konopí technickširša také jeho širší průmyslové využití.

Nejde o nic menšího, než o umožnění využití plného potenciálu této rostliny pro pacienty, podnikatele, jejich zaměstnance, a tím nakonec i státní kasu. V důsledku jde tedy o budoucnost nás všech. A vzhledem k tomu, že aktuálně navrhované změny sebou nenesou žádnou novou regulaci užívání psychoaktivního konopí dospělými občany pro osobní potřebu, rozhodně nejde o kdovíjak progresivní či liberální balík návrhů. Jeden by si proto i dovolil doufat, že Senát novelu v podobě námi navržené schválí a nebude vymýšlet žádné zlepšováky, co?

Věci se začaly komplikovat poměrně rychle. Konkrétně v okamžiku, kdy jsem zjistil, že senátor Kraus za ODS skutečně podal a v rámci výboru také protlačil pozměňovací návrh, který by způsobil, že pěstování rostlin konopí pro léčebné použití bude umožněno jen těm subjektům, které doloží splnění podmínek správné výrobní praxe, ač při samotném pěstování k žádné sofistikované výrobě nedochází. Něco takového představuje investici v řádech milionů až desítek milionů korun. Skutečně zde nevidím jiný důvod pro toto omezení, než snahu o udržení trhu v rukou několika velkých hráčů. Ostatně o tom jsem psal už ve svém předchozím statusu.

Návrh senátora Krause by v případě přijetí Senátem byl problematický i z dalších důvodů. Obával jsem se, že se nám do Sněmovny vrátí taková verze legislativního textu, která by v součtu stále přinášela některé klíčové pozitivní změny a svědomí by nám tedy nedovolilo nechat ji takříkajíc spadnout pod stůl při neúspěšném pokusu o přehlasování. A zároveň by se pro další poslanecké kluby nelišila od Sněmovnou původně schválené verze do té míry, aby jim zabránila senátní verzi podpořit a přinutila je doopravdy se pokusit o její přehlasování.

Tyhle starosti vzaly rychle za své po čtvrtečním jednání pléna Senátu. Tam došlo k věci, kterou jsem považoval za krajně nepravděpodobnou, neboť by v podstatě zabila jeden z nejprůlomovějších bodů novely, na kterých jsme se ve Sněmovně shodli. Totiž navýšení limitu obsahu THC v technickém konopí z 0,3 % na 1 %. Došlo totiž k předložení návrhu s přesně opačným účinkem, tedy návratem zpět k hodnotě 0,3 % THC. Byla to pro mě slušná studená sprcha, tím spíše, že návrh získal v Senátu většinovou podporu. A na základě čeho ji získal? Na základě stanoviska slovutné Národní protidrogové centrály psaného oběma ukazováky jejího šéfa Generála Frydrycha. Nejinak tomu bylo i s návrhem senátora Krause, avšak ten byl podložen jen několika větami, které argument ani nepřipomínaly.

Do Sněmovny se nám tak vrací verze legislativního textu, jejíž znění nemůžu podpořit. V podstatě z hlediska technického konopí a jeho průmyslového využití nepřináši nic nového. Vraceli bychom se tam, kde jsme byli, a z mého pohledu tedy nezbývá, než Senát ve Sněmovně přehlasovat, a trvat tak na progresivním trendu, který jsme nastavili již v průběhu 3. čtení.

Klíčový okamžik, kdy budeme potřebovat získat hlasy alespoň 101 poslanců nastane pravděpodobně druhý týden v záři. Mám tedy nějakých sedm týdnů na to, přesvědčit co nejvíce poslanců z ČSSD, Hnutí ANO, KSČM, SPD a koalice SPOLU. S podporou ze strany poslaneckých klubů Pirátů i STAN můžete počítat určitě, a vypadá to, že snad i Hnutí ANO v tomhle bude poměrně jednotné. Všichni ti ostatní jsou ale s otazníkem. Tak držte palce, bude to ještě spousta práce a nervák až do samotného konce.

Musím se vyjádřit i k faktu, že za zmíněným senátním návrhem, který by zabránil navýšení limitu obsahu THC v technickém konopí, stojí senátorka Dernerová zvolená za naše koaliční partnery STAN. Zatímco jsme tedy byli v kontaktu se senátorem Zitterbartem (zvoleným taktéž za STAN), který od začátku do konce bojoval za sněmovní verzi a progresivní postoj směrem k racionální politice, nechala se holt paní senátorka zviklat Národní protidrogovou centrálou a Nejvyšším státním zastupitelsvím, které mají jediný zájem - utáhnout represi co nejtvrdším způsobem. Je vidět, že STAN v tomhle tématu není jednotný. Stejně tak je ale na místě zmínit, že k podpoře této konopné novely se STAN v rámci koaliční smlouvy nezávazal, což se nevylučuje s jejich závazkem podporovat naši obecnou legalizační snahu tak, jak je formulována ve volebním programu koalice na příští období PS. Senát je navíc přecejen poměrně specifickou institucí s velkou mírou nezávislosti jednotlivých senátorů.

Rozhodně to ale není tak, že by nás v Senátu nikdo nepodpořil. Chci ještě jednou moc poděkovat Karel Zitterbart za jeho skvělou práci i za to, že nás neprodal a bil se za tu naši pravdu, i když na to byl v některých momentech sám. Díky, Karle! A až to ve Sněmovně přehlasujeme, zapijeme to spolu třeba konopným pivkem, které budou díky novele v pivovarech moci vařit o kousek snáz.

Díky i vám všem za vaši podporu! Jestli máte nějaké otázky, nerozpakujte se je položit v komentářích.

A užívejte léto tak, jako se o to snažím já!

Váš Tom