Je mi jasné, že 430. výročí od narození Jana Amose Komenského zase není kdovíjak kulaté, ale to neznamená, že bychom na něj a jeho následovníky učitelky a učitele měli zcela zapomínat. Dodatečně velké poděkování všem učitelům a vychovatelům za jejich práci.

Osobně mě potěšilo, když jsem 28. března při návštěvě Slovinska v rámci setkání předsedů parlamentů členských zemí Evropské unie byl přizván na Filozofickou fakultu univerzity v Lublani, abych se zúčastnil na slavnostním otevření výstavy s názvem „Vzdělání pro všechny: Odkaz Jana Amose Komenského světu“.

Při této příležitosti jsem měl jednak možnost se potkat se slovinskými studenty českého jazyka a také jsem ke svému překvapení zjistil, že zdaleka ne všude je Jan Amos Komenský vnímám jako člověk narozený a pocházející z našeho území, tedy z Moravy.

Píši o tom ze dvou důvodů. Tím prvním je, že možná bychom se měli nejen na úrovni našeho státu, ale i na úrovni našich měst a obcí měli více věnovat propagaci a zviditelňování osobností, na které můžeme být hrdí a které mohou být pro ostatní vzorem. Zároveň děkuji všem obcím, které tak činí a na své rodáky nezapomínají. Zrovna nedávno jsem se například zúčastnil v Otíně u Stonařova odhalení pamětní desky Petru Hosovi, který zahynul na vojenské misi jako příslušník českého praporu mírových sil UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Jsem přesvědčen, že je správné a dobré si osudy zemřelých za mír a naše bezpečí připomínat.

Druhým důvodem je samotný odkaz Jana Amose Komenského, který má kromě roviny vzdělávací a naučné také rovinu morální a etickou. Samotný Jan Amos Komenský také odešel ze své země a pobýval většinu svého života mimo svoji vlast na různých místech v exilu. Myslím, že je dobré si to nejen při příležitosti březnového 430. výročí jeho narození, nýbrž i vzhledem k současné situaci připomenout.

Zdroj.