Výchovné násilí na dětech je celospolečenský problém – proto senátor a předseda Stálé komise Senátu pro dohled nad veřejnými prostředky Lukáš Wagenknecht (Piráti) pořádal 13. listopadu 2024 společně se senátorkou a místopředsedkyní senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie Adélou Šípovou (Piráti) v Senátu konferenci s názvem „Dopady fyzických a psychických trestů na život a rozvoj dětí“.

„Určitě tady nejsme, abychom rodiče odsuzovali. Věřím, že naprostá většina rodičů dělá pro své dítě maximum, co může. Měla být jim ale být nabídnuta edukace, co lze dělat lépe. Je třeba, aby legislativa dávala hranice a hlavně chránila děti, které se nemohou bránit samy,“ zahájil setkání Wagenknecht.

Smyslem konference bylo upozornit, že normalizace fyzických i psychických trestů má měřitelné škodlivé dopady na celou českou společnost, které se projevují i na nemalých finančních nákladech státu. To vše doloženo výzkumy a daty, které si však neziskové organizace, pomáhající dětem i rodičům, musí financovat ze svého – celostátní data chybí. Právě dostupným datům se věnoval první blok příspěvků.

Psychoterapeut a také ekonom Martin Zikmund (13 hříchů rodičovství) představil ekonomické, sociální a zdravotní dopady špatného zacházení s dětmi. Prezentoval též výsledky výzkumu Jihočeské univerzity, které ukázaly, že mezi univerzitními studenty v Česku zažila téměř čtvrtina fyzické násilí mezi rodiči, více než pětina emoční zneužívání a každý šestý si prošel doma fyzickým zneužíváním. Dodal také, že: „V Česku rozšířená závislost na alkoholu přímo souvisí s příliš častým výskytem fyzického a emocionálního násilí, a to nejen vůči dětem.“ Ve své prezentaci vyčíslil náklady na každé 1 dítě, kterému je ublíženo, na 6 milionů korun ze státního rozpočtu, celkové náklady pak vedou až k 65 miliardám korun a jsou součtem nákladů na vězeňský a soudní systém či sociálních dávek a zahrnují i to, že mají tito lidé problém zapojit se plnohodnotně do společnosti a odvádět daně.

Souvislost potvrdil sociální pracovník a preventista Petr Konečný: „Nepříznivé zkušenosti z dětství zvyšují riziko závislosti až desetkrát. V ČR máme pouhých 90 klinických psychologů, kteří se specializují na děti, přitom ekvivalentně populaci by jich mělo být 2780. Dále dle registru České lékařské komory je u nás celkem 180 dětských psychiatrů, z toho 86, tedy 47 %, je starších 65 let.“